Otálet s rehabilitací po úraze je při nejmenším nerozumné. Včasná pomoc fyzioterapeuta zkracuje léčbu zlomenin a poškozených vazů na polovinu, dále eliminuje riziko operace i trvalých následků a dokáže zbavit bolesti do pár dnů.
Zlomeniny, výrony kotníku
Rehabilitace je nejúčinnější bezprostředně po zranění. Než však člověk absolvuje kolečko po lékařích, získá předpis na rehabilitace a objedná se k odborníkovi, uplyne i několik týdnů. „To je doba, kdy už mělo být zranění s terapeutem léčeno. Například pacient se znehybněnou končetinou se může okamžitě po zranění věnovat takzvaným izometrickým cvikům, které napomáhají tvorbě kostní tkáně a zabraňují svalové ztrátě způsobené nečinností. Pacient s vyvrtnutým kotníkem se může podrobit terapii s užitím fokusované rázové vlny, která urychluje hojení na buněčné úrovni, a podobně. Naším cílem je ošetření v co nejkratším čase po úrazu, protože každý zraněný, který přijde včas, zná a dodržuje režimová opatření, jak končetinu zatěžovat, ale nepřetěžovat, se uzdraví výrazně dříve než ten, který se dostal do péče fyzioterapeuta o týdny později,“ popsala Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka pražské FYZIOkliniky.
Klasickým zraněním, které může a nemusí otrávit život na týdny až měsíce, je vyvrtnutý kotník, většinou doprovázený pohmožděnými či natrženými vazy a velkou bolestivostí. Pacient, který přijde na rehabilitaci po sejmutí sádry, tedy tři až čtyři týdny po úrazu, trpí velkým otokem kotníku až po prsty a doznívající modřinou. Tkáně má po fixaci ztuhlé a vinou otoku je kotník málo pohyblivý.
„Jeho stav vyžaduje fyzioterapii pro zvýšení hybnosti kotníku, protažení Achillovy šlachy, uvolnění blokád drobných kloubů nohy, které též zatuhly vlivem fixace. Následný lymfatický tape podpoří vstřebávání otoku do spádových uzlin a vymizení modřiny. Dále je potřeba cvičení pro stabilitu kloubu jako prevence proti dalšímu podvrtnutí. Délka rehabilitace se prodlužuje o další tři až čtyři týdny. Oproti tomu přijde-li pacient v den úrazu, terapie fokusovanou rázovou vlnou urychlí okamžité hojení kotníku na buněčné úrovni, předejde otoku i modřině nebo je minimalizuje a můžeme volit fixaci ortézou nebo kinesiotapem. Do jednoho až dvou týdnů je pacient schopný došlápnout a kotník zatížit, jelikož nevznikl otok, není třeba ani klasická fyzioterapie na rozhýbání,“ porovnala Iva Bílková.
Chronické a akutní bolesti
Potřeba fyzioterapeutického ošetření ve společnosti stoupá. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky bylo v roce 2017 k léčbě svalové a kosterní nemoci nově přijato
1 637 478 pacientů, což oproti 1 540 327 pacientům v roce 2016 znamená meziroční nárůst o více než šest procent a oproti 1 454 901 pacientům v roce 2007 až 13procentní nárůst v posledních deseti letech. Problémem ale je, že i při chronických problémech lidé pomoc fyzioterapeuta vyhledávají, až když je nejhůř, respektive jim hrozí operace, a zdravotní komplikace se nejen v případě pohybového aparátu prohlubují.
„Tím víc je pak třeba s fyzioterapeutem spolupracovat a dbát na jeho doporučení i mimo ordinaci. Bolest jsme schopni odbourat do několika dnů, pokud však člověk nezmění příčinu ve svém životě, brzy se zase vrátí. Bohužel lidé často přicházejí po dlouhém neřešení svého stavu s pocitem, že je rehabilitace okamžitě a natrvalo uzdraví. Když ale zjistí, že je třeba změně věnovat víc, než si mysleli, ztrácí důvěru v pozitivní efekt. Je však třeba si uvědomit, že pokud si chronické problémy pěstovali měsíce a roky, náprava vyžaduje trpělivost,“ poukázala Iva Bílková.
Kdy okamžitě rehabilitovat?
- zlomeniny, poškozené vazy a klouby po pádu na ledu či sněhu
- zvrtnutý kotník, výron kotníku
- naraženiny a zhmožděniny
- chronické bolesti a blokády svalů
V tiskové zprávě byla použita data z průzkumu ÚZIS: Stručný přehled činnosti oboru rehabilitační a fyzikální medicína (FBLR) za období 2007–2017, NZIS REPORT č. K/22 (08/2018).
