Čas mezi masopustem a Velikonocemi můžete provonět levandulí, je to totiž ideální volba. Blahodárně působí na trávicí ústrojí, je vhodná na detoxikaci organismu, pomáhá při diabetu, nadváze, vysokém krevním tlaku i cholesterolu. Dezinfikuje tělo i duši, stimuluje nervový tonus, ulevuje od trávicích potíží. Její pozitivní účinky na lidské tělo a mysl znali a využívali už staří Egypťané, Etruskové, Féničané, Řekové, Římané, Arabové nebo Keltové. Není snad lepší volby.
- Černá neděle, také Pučálka nebo Liščí neděle
Ženy v tento den nosily černý oděv nebo černý šátek kvůli smutku ze smrti Ježíše. Jedl se napučený hrách - pučálka. Pučálka se však nazývala i maškara vystrojená do oděvu z hrachoviny, která vcházela do stavení a pro zajištění bohaté úrody rozhazovala po světnici zrna hrachu.
Pro děti se pekly zvláštní preclíky, které se svázaly proutkem a věšely na strom jako dárek od lišky.
- Pražná neděle
Vařila se napučená obilná zrna – pražmo. Někdy se tato neděle označuje jako samometná. – v tento den se hospodyňky věnovaly smýčení, čištění a pulírování.
- Kýchavá neděle
Zlidovělý název této neděle pochází od slova kýchat. Kromě 'tradičního' očistného kýchnutí toto označení vychází i z doby středověku, kdy řádily mory, které se začaly projevovat kýcháním. Říkalo se: „Jakž kdo kejchl, hned náhle umříti musil." Lidé si proto přáli „Pomáhej Pán Bůh" nebo „Pozdrav Tě Pán Bůh". Poté bylo toto pozdravení znakem dobrého chování.
Tento den byl věnován očistě. Pokud jste dle pověry kýchli 3 x za sebou, měli byste si po celý rok užívat pevného zdraví.
- Družebná neděle
Přátelé se scházeli ke společnému posezení, družili se. Při tom se jedly typické koláče - "družbance". Chodívalo se také na námluvy.
- Smrtná neděle
Očista. Konal se rituál vynášení smrti a donášení nového léta. Bohyně smrti Morana byla zhotovována ze slámy, oblečena do ženských šatů a upevněna na velkou dřevěnou tyč. V některých oblastech se pálí, jinde se vhazuje do vody. Poté se nazdobí léto (líto) - smrček zdobený vejci a mašlemi - a chodí se s ním koledovat.
- Květná neděle, také Květnice, Palmová, Beránkova neděle
Tuto neděli se světí kočičky a vrbové proutky na památku Kristova vjezdu do Jeruzaléma, kdy mu lidé na cestu házeli useknuté ratolesti stromů. Právě z toho důvodu se světí kočičky. Nově posvěcené větvičky se vymění za staré, které se spálí.
V tento den by se nemělo nic péci, protože by se zapekl květ na stromech a bylinách a nebylo by žádné ovoce. Také se polykaly svěcené kočičky, které měly zabránit bolestem v krku po celý rok. Lidé si oblékali nové šaty a další se vyvěšovaly, aby v nich člověk kvetl. Zelenými ratolestmi se vymetalo obydlí, aby zahynula veškerá neřest. V některých oblastech se větvičky jívy svazují do velkých svazků zvaných dle krajových zvyklostí "palmy", "košťata", "ráhna" nebo "jehnídy".
