Vklady českých domácností na bankovních účtech od začátku pandemie do letošního června vzrostly o 413 miliard korun. Celkové vklady u bank překročily hranici tří bilionů a jsou vůbec nejvyšší v historii. Přes 60 procent Čechů ale své peníze neinvestuje a nechává je ležet na účtech napospas inflaci.
Pouze 38 procent Čechů část svých výdělků investuje. Oproti Italům, Švédům nebo Britům jsou Češi v nakládání s volnými penězi výrazně konzervativnější. Zatímco většina Evropanů se snaží své peníze zhodnotit, protože vědí, že výnosy na běžném či spořicím účtu nepokryjí ani inflaci, Češi své úspory nechávají ležet ladem na účtech, kde pomalu ztrácejí hodnotu. Ti, kteří své peníze ale dlouhodobě zhodnocují, začali být v době pandemie ještě aktivnější. „Mezi nejpopulárnější investice patří z dlouhodobého hlediska nákup akcií či nemovitostí. Češi ale v poslední době přicházejí víc na chuť i investicím, které v Česku nepatří mezi ty běžné. Stále více investorů se například zajímá o nákup kryptoměn nebo drahých kovů,“ řekl Roman Pilíšek, spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Drahé kovy se dostávají do hledáčku českých investorů pomalu, oproti ostatním vyspělým státům jsou Češi stále pozadu. Za nástroj pro uložení svých peněz je nepreferuje ani polovina Čechů. Podle odborníků je přitom nákup cenných kovů jednou z nejbezpečnějších investic. „Hodnota zlata je stále stejná, to, co se neustále mění, je hodnota papírových měn, která dlouhodobě stále klesá, proto cena zlata v dané papírové měně roste. Zlato je z hlediska uchování hodnoty prověřeno historickou zkušeností, jedná se o tvrdou valutu. Jeho nákup v podobě zlatých slitků je osvobozen od DPH a jeho následný prodej je stejně tak snadný jako prodej cizích měn ve směnárně,“ vysvětlil Roman Pilíšek.
O zhodnocení svých peněz se zajímají Češi převážně ve věku mezi 25 a 55 lety. Častěji investují muži, mezi investory mají největší zastoupení vysokoškoláci s průměrným příjmem nad 30 tisíc korun měsíčně. Průměrná měsíčně investovaná částka jsou tři tisíce korun. Nejčastěji investují do realit, podílových fondů a akcií. Nákup drahých kovů je spíše rodinnou záležitostí. „Zlato nakupuje především skupina obyvatel od zhruba 40 let výše. Rozhodování o ukládání financí do drahých kovů probíhá na rodinné bázi. Lidé socioekonomicky zasazeni do střední třídy disponují největší mírou úspor a zlato se jim zdá jako srozumitelná forma uložení peněz. U jednorázových nákupů sledujeme zájemce od 35 let výš. Nejvíce se prodávají uncové a stogramové zlaté slitky,“ popsal Roman Pilíšek.
Přestože Češi prozatím nepatří k zásadním fanouškům nákupu drahých kovů, majitelů zlata je mezi nimi dost. „Podle našich odhadů mohlo být mezi investory v Česku v minulém roce 15 až 20 tun zlata. V tomto roce očekávám nárůst minimálně o další dvě až čtyři tuny. Pokud převedeme aktuální cenu zlata, mohly by mít české domácnosti ve zlatě uložených až 35 miliard korun,“ řekl Roman Pilíšek.
Více než dvě pětiny lidí investicím nerozumí. A právě neznalost je jedním z hlavních důvodů, proč raději neinvestují vůbec. Nákup drahých kovů přitom patří k těm, které zvládne naprosto každý. „Nákup zlata není nic složitého, funguje vlastně jako nákup jakéhokoli jiného zboží. Je možné ho koupit u obchodníků, kteří mají kamenné prodejny. Prodejen tohoto typu však není mnoho, proto lze využít pro nákup i internet. Tak jako existují neseriózní e-shopy s nejrůznějším zbožím, existují samozřejmě i neseriózní prodejci drahých kovů. Před nákupem bych tedy doporučil zohlednit primárně historii obchodníka, dále zda je schopen při nákupu provést měření pravosti zlata, zda případně garantuje výkup a hlavně, zda má pevné a seriózní zázemí. Poslední dobou se na internetu objevují různé obchody víceméně bez prodejen pouze s kancelářským provozem nebo dokonce jen mobilním telefonem – u takových prodejců rozhodně nákup nemohu doporučit,“ uzavřel Roman Pilíšek.
V tiskové zprávě byly použity informace z dat ČNB, Generali Investments CEE březen 2021, Raiffeisenbank srpen 2018
