Po Světovém dni zraku a Mezinárodním dni bílé hole si lidé na celé planetě připomněli také Mezinárodní den nevidomých. Ten je věnován památce francouzského zakladatele prvního vzdělávacího institutu pro nevidomé, Valentina Haüy, který svůj život zasvětil právě dětem s touto formou postižení.
Za pozadím tohoto svátku se ale skrývá mnohem víc než jen upozornění na hlavní problémy nevidomých. Jde především o apel na prevenci zraku a také smutná skutečnost, že lidé chodí k očnímu lékaři pozdě. „Přitom včasné vyšetření může pacienta zachránit před komplikacemi se zrakem, a někdy dokonce zabránit slepotě. Prevence je lepší než následná léčba. Oční specialisté v optikách FOKUS doporučují nezanedbat preventivní prohlídky, a to především po čtyřicátém roce života u očního lékaře či optometristy alespoň jednou ročně. Jen tak se dá předejít vážným onemocněním, jako je například zelený zákal, jenž může vyústit až do praktické slepoty,“ vysvětluje Martin Slaný, odborný oční garant optik Fokus.
Na světě žije 39 milionů lidí zcela nevidomých, u nás je to 74 tisíc
Dle dostupných údajů Světové zdravotnické organizace se s těžkým postiženým zraku musí vypořádat po celém světě 285 milionů lidí, z toho 39 milionů nevidí vůbec. V České republice jde o čísla neméně závažná, neboť se zde eviduje přibližně 74 tisíc případů slepoty. Smyslem Mezinárodního dne nevidomých a dalších jim podobným svátkům je proto přiblížit tuto problematiku i odlišnost života lidí potýkajících se s tak závažným hendikepem a zároveň poukázat na důležitost včasné prevence.
Přestože si spousta z nás život o slepecké holi představí jen těžko, zajímavostí může být, že i tito lidé “vidí”, jen odlišným způsobem než my. Přestože jsou někteří považováni za nevidomé, stále dokážou rozeznat hru světla a stínu. Jiní, kteří přišli o zrak v průběhu života, si mohou pamatovat vizuální vjemy, a tím pádem rozeznat velké objekty nebo známé osoby. Naopak, ostatní, kteří jsou od narození slepí a nemají žádné vizuální vjemy, nevidí ani černě nebo bíle – nevidí vůbec nic.
Na druhou stranu vědci zjistili, že si nevidomí lidé díky silnějšímu zapojení ostatních vjemů dokážou vytvořit určitou 3D prostorovou mapu prostředí, které je obklopuje. Podobné výzkumy navíc ukázaly, že i mozek osob, které se narodily bez schopnosti reagovat na vizuální podněty, přesto interpretují určité informace jako vizuální. Člověk s vrozenou slepotou tedy může snít, ve spánku ale primárně nevyužívá obrazy, ale ostatní smysly jako chuť, čich, sluch nebo hmat. Čím později pak přijde o zrak, tím je vyšší pravděpodobnost, že bude zažívat i vizuální sny.
Příčin slepoty může být spousta. Drtivou většinu z nich jde ale léčit
Přestože se člověk bez zraku může narodit, případně o něj náhle přijít při nejrůznějších úrazech či nehodách, radno není podceňovat ani dopady zeleného zákalu nebo nebezpečných zánětů spojivky či rohovky, jež patří k nejčastějším onemocněním vedoucí k trvalému poškození zraku. „Při nedostatečné ochraně očí může dojít ke vzniku zánětu spojivek, poškození rohovky, ale také k závažnějším poškozením zraku, která se mohou projevit až s odstupem času. Z toho důvodu je více než žádoucí navštěvovat nejen pravidelné preventivní prohlídky, ale také používat správné pomůcky, které oční vadu pomohou korigovat,“ komentuje Martin Slaný.
Právě zelený zákal je pak celosvětově nejčastější příčinou poruchy zraku, která při neléčení vede až ke ztrátě tohoto nejdůležitějšího smyslu. „Bohužel ale v méně rozvinutých zemích vedou ke slepotě i podstatně lehčí onemocnění, jako je Cataracta neboli šedý zákal. Je to z toho důvodu, že lidé nemají možnost podstoupit diagnostiku a operaci,” vysvětluje Slaný.
Zatímco šedým zákalem v Česku trpí půl milionu lidí a u pacientů starších 60 let ohrožuje každého druhého, jeho odstranění je u nás celkem běžným zákrokem. Ročně se zde provede okolo sto tisíc operací. Naopak, v případě zeleného zákalu neboli Glaukomu člověk zprvu začíná medikamentózní léčbou. V některých případech, kdy pacient nemůže brát oční kapky nebo jsou u něj neúčinné, je možná i celkem bezpečná laserová léčba. Jen minimum osob podstupuje hned po stanovení diagnózy chirurgický zákrok. Důvodem je hlavně vysoké riziko vzniku komplikací. Lékaři tento typ léčby upřednostňují jen pokud výše uvedené nelze aplikovat.
