Hromnice jsou křesťanským svátkem, který připadá na 2. února, na den, kdy končí definitivně doba vánoční. Připomíná událost, kdy Marie, matka Ježíše a jeho otec Josef, přinesli svého syna do jeruzalémského chrámu, kde byl jako prvorozený zasvěcen Bohu. Spravedlivý Simeon, zbožný to muž, měl prorockého ducha a vyřkl, že Ježíš bude „světlem k osvícení národů“.
Hromnice jsou uctívány až od 11. století a jsou často označovány jako očišťování Panny Marie, přesto nám dodnes v den svátku zapálená svíce nám má také připomínat Ježíše tím, že sebe sama spaluje, aby jiným dala světlo a naději.
K Hromnicím samozřejmě patří hromničky, tedy svíčky, které se tento den v chrámech božích žehnají. V časech minulých, ale v některých krajích dodnes, se dávaly během bouřek zapálené do oken, aby ochránily stavení před následky bouřky. Hromnice jsou také oslavou brzkého příchodu jara. Svátek byl také spojen s ochranou před ohněm a blesky. K Hromnicím se v českém prostředí váže na sto pranostik. Tou nejznámější jistě je: „Na Hromnice o hodinu více".
Hromnička také patří do rukou umírajícího proto, aby světlo z ní provázelo duši do nebe. V některých krajích obcházeli včelaři s hromničkou úly se včelstvy pro hojnost medu, jinde se v den Hromnic nesmělo tančit či používat jehly na šití. Do dnešních dnů je zachováno toto datum pro Den zasvěceného života pro řeholníky a řeholnice.
Vybrané pranostiky, které jsou spojené s Hromnicemi:
- Na Hromnice zima s jarem potkají se.
- Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
- Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
- Na Hromnice potřebuješ ještě polovinu píce.
- Na Hromnice o hodinu více, půl krajíce, půl píce.
- Pošmourné Hromnice sedláku milé jsou velice.
- Je-li na Hromnice jasný den, přijde ještě mnohá sněžná žeň.
- Vlhké Hromnice – hospodářova radost, mrazivé – starost.
- Prší-li na Hromnice, bude hojně trávy.
- Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
- Na Hromnice husa po vodě – na Velikonoce po ledě.
- Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
Lenka Žáčková
