Mezi spoustou hrozeb, které na Zemi můžou přijít z vesmíru, je Měsíc pravděpodobně tím posledním, čeho bychom se obávali. Nemohli jsme se mýlit víc…
Pro film Moonfall se režisér Roland Emmerich nechal inspirovat teorií, která popisuje Měsíc naprosto odlišně od toho, co jsme se učili ve škole. „Někteří věří, že Měsíc není přírodní objekt,“ vzpomíná Emmerich. „Říkal jsem si, že by to byl zajímavý nápad na film. Co se stane, když takovýhle objekt spadne na Zemi? Samozřejmě bychom museli přijít na to, jak to zastavit. Ale bavila mě výzva vytvořit postavy, které se vydávají na misi na Měsíc, aby zachránily naši planetu. Ale stejná zábava pro mě byla vymýšlet postavy těch, kteří zůstávají na zemi a bojují, aby přežili katastrofy, které předcházejí kolizi Měsíce se Zemí.“
Neznámá síla vychýlila Měsíc z oběžné dráhy kolem Země. Poslala jej směrem, který bude znamenat konec života, jak jej známe. Do jeho kolize se Zemí zbývají pouhé týdny a ničivé záplavy, tsunami, zemětřesení a požáry jsou jen začátek. Svět stojí na pokraji zničení.
Bývalá astronautka, nyní výkonná ředitelka NASA Jo Fowler, které se ujala Halle Berry, držitelka Oscara svou postavu charakterizuje jako zlomyslně chytrou. „Je to žena, která přežívá v mužském světě. V NASA nenajdete na takovéto pozici ženu, která by nebyla extrémně inteligentní, silná a sebevědová. Fowlerová je velmi svéhlavá. Miluji ženy a postavy jako je tato, protože je v práci silná, ale zároveň je také matkou.“ Možná právě ona zná klíč k záchraně nás všech. Problém je, že jediní dva lidé, kteří jí věří, jsou astronaut Brian Harper, kterému vtiskl podobu Patrick Wilson. Uvítal příležitost pracovat znovu s Emmerichem, se kterým spolupracoval již na filmu Bitva u Midway (Midway, 2019). Další klíčovou postavou je konspirační teoretik K.C. Houseman v podání Johna Bradleye, který o svém hrdinovi řekl: „Houseman je jedna z nejzábavnějších postav, jaké jsem kdy hrál.
Boj o záchranu Země před apokalypsou pochází od mistra velkolepých sci-fi blockbusterů, režiséra a scenáristy Rolanda Emmericha (Den nezávislosti, 2012, Den poté). Velká část Emmerichových příběhů je také o rodinných vztazích, které jsou i v Moonfall velmi důležité. „Rodinné vztahy jsou málokdy jednoduché. A v našem filmu je téměř každá rodina rozbitá,“ říká režisér Emmerich. „Tato kosmická událost je však svede dohromady a přivede je k pochopení, že rodina je to nejdůležitější v životě.“
Emmerich opět posouvá hranice žánru katastrofické sci-fi. Tentokrát zkoumáním své vize o struktuře Měsíce. Tvorba scénáře i samotné natáčení zahrnovalo rozsáhlé diskuse mezi scenáristy, vědeckými poradci, kameramanem Robbym Baumgartnerem a supervizorem zvláštních efektů Peterem G. Traversem.
Bylo nutné dodržovat fyzikální zákony, aby byl padající Měsíc uvěřitelný, protože tohle utvářelo celý příběh. „Vedli jsme hodně rozhovorů s vědci z Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně,“ vysvětluje Emmerich. „To, co nám řekli, bylo velmi zajímavé. Tedy, pokud by Měsíc opustil oběžnou dráhu, přešel by z kružnicové dráhy na eliptickou, která by se stále zmenšovala a srážka by byla nevyhnutelná a neodvratitelná. Z toho jsme byli zpočátku nadšení. Pak jsme zjistli, že je to pro nás vlastně nepohodlná skutečnost. „Filmový Měsíc prostě není opravdový Měsíc, takže ten náš se prostě musí dát vrátit na původní oběžnou dráhu.“
