Proč si přenést kousek biopole do zahrady? Pole červeného a růžového a modrého a žlutého a taky pestrého? Co nám to přinese, kromě krásně barevné plochy? Bude to spousta zábavy a užitku. Stejně jako je tomu i u nás na Ekofarmě na poli.
Některé z těchto barevných plodin jsou dobrým zeleným hnojením a meziplodinou, mají ochrannou funkci půdy, některé jsou výborné do salátu, další do přírodních kytic čerstvých i sušených, některé mají schopnost z půdy odstranit těžké kovy a některé nakrmí ptáčky na krmítku v zimě, z některých jsou dobré čaje, některé si nasypeme na kaši, z některých si uděláme krupoto. A většina z nich má těch funkcí hned několik.
A jaké plodiny nám barvy na zahradě vykouzlí?
- Jetel inkarnát – červenou
- Pohanka setá – růžovobílou
- Len setý – modrou
- Slunečnice roční – žlutou
- Ječmen, pšenice s polními plevely chrpou a vlčím mákem – pestrou
JETEL INKARNÁT (NACHOVÝ)
Jednoletá plodina 20 - 50 cm vysoká s krásným červeným hustě rostoucím květenstvím na zahradě vynikne.
Estetično ale není jedinou funkcí. Její vlastnosti, které využíváme na biopoli, jsou prospěšné i na našich zahradách.
Jetel je výbornou meziplodinou. Patří do skupiny rostlin, které tvoří na kořenech hlízky a ty ve spolupráci s bakteriemi dokážou zachytit vzdušný dusík. Ten přeměnit na dusíkaté sloučeniny, které slouží jako hnojivo pro pěstování jak jetele, tak i následující rostlin. Inkarnát patří mezi nejvíce půdu zlepšující plodiny. Proto ho pěstujeme i na naší Ekofarmě a sejeme po něm třeba pohanku. Jetel kvete v polovině května, je vhodné jej v květu posekat, dát na kompost a záhon porýt. Do takto připraveného záhonu můžete poté již bez dalších chemických hnojiv zasít a pěstovat zeleninu bez chemie. Jetel je výbornou předplodinou pro výsadbu brambor a okopanin vůbec a další zeleniny (např. brukvovité, saláty, rajčata, okurky apod.)
POHANKA OBECNÁ
Je jednoletá rychlerostoucí plodina 50 – 100 cm vysoká. Bohatě kvete a její květenství mají krásnou barvu od bílé po růžovou. Ano, barva a jakási křehkost jejího habitu je jistě pro naše oko potěchou, ale tahle rostlina se na zahradě i na poli prostě tuží… Pohanku na poli pěstujeme hlavně pro nám dobře známé zrno. Má ale také řadu dalších benefitů, které využíváme nejenom na poli ale i na zahradě.
To, co umí pohanka na poli, umí i na zahradě
Pěstování pohanky je více než snadné.
Pohanka má poměrně krátkou vegetační dobu, roste rychle a pokryje za krátko celou plochu záhonu listy nad zemí a kořeny pod ní. To pomáhá potlačit růst plevele. Velmi účinná je například i proti svlačci rolnímu. Stejně je to i s jinými druhy plevele, které klíčí vedle pohanky.
Teprve nedávno byla dokázána velká přednost pohanky. Její kořeny vylučují kyseliny – mravenčí, šťavelovou a citrónovou. Ty uvolňují ze země fosfor, který je přístupný pro další rostliny.
LEN SETÝ
Len dorůstá do výšky 80 až 100 cm, jde o jednoletou plodinu, která kvete modrými kvítky. Plodem je kulatá tobolka, která obsahuje semena. Len se na polích pěstuje pro semena a vlákna, která jsou ukryta v jeho dlouhém stonku. Semena lnu jsou nutričně hodnotnou potravinou. Obsahují především omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, které mají protizánětlivé účinky. Taky vysoké množství vlákniny, bílkovin i některé vitamíny a minerály. Lněná semínka pomáhají v boji s viry i bakteriemi, vysokým cholesterolem a dalšími…
Ze lněných vláken se vyrábí látky, které jsou výborné na letní oblečení, protože dobře odvádí teplo a chladí.
A co len na zahradě?
Kvetoucí, ale i dozrávající len je prostě krásný. Celá rostlina působí jemným růstem a na ploše působí vzdušně… až něžně. Modrá barva kvítků uklidňuje a v létě působí ochlazujícím dojmem. Vůbec nekrásnější jsou z něj ale dekorace. Čerstvý len doplní a zjemní přírodní kytice ať už modrými květy nebo zelenými tobolkami. Úplně nejvíc nejkrásnější jsou dekorace ze sušeného lnu… věnce a kytice z dozrálého lnu s tobolkami, případně i lnu s tobolkami ještě zelenými.
Z dozrálého lnu můžeme i vydrolit semena a použít je v kuchyni do kaší a na posyp pečiva… nebo zkusit ze stonků vyčesat lněná vlákna na výrobu dekorací.
Je to jednoletá rostlina s velkým hnědým až černým úborem a žlutými kvítky po jeho okraji. Rozptyl výšky rostliny je velký od 30 do 250 cm. Na poli se většinou potkáváme s vysokými druhy, které jsou pravidelně natočené za Sluncem, této schopnosti říkáme heliotropismus. Slunečnice se pěstuje pro semeno, které se prodává loupané nebo se z něj lisuje olej. Na zahradách potom pěstujeme i různé okrasné kultivary.
My si ale chceme přenést kousek pole opět k nám do zahrady, takže zvolíme vysokou polní užitkovou odrůdu.
K čemu můžeme slunečnici využít? Má atraktivní květy, které jsou krásné samostatně do vázy ale i do kytic. Pro tyto účely, ale vždy řežeme květy hned po rozkvětu, pak vydrží ve váze dlouho.
Žluté jazykovité květy, které lemují úbor se využívají jako jedlé květy na ozdobu jídla. A také je sušíme a nařezané využíváme jako čaj nebo přidáváme do jakýchkoliv čajových směsí. Samotný slunečnicový čaj snižuje horečku a pocení a zlepšuje trávení. Krásná je také smíchaná třeba s modrou chrpou, nařezanými plátky růží na posypání a zdobení jídla. Tato pestrá směs je i krásným dárkem…
A v neposlední řadě sklízíme ze slunečnic semena, která loupeme konzumujeme nebo jen vydrolíme pro ptáčky na zimu. Když celé už zralé květenství sklidíme, můžeme jej na zimu zavěsit na krmítko a ptáčci si z něj budou semínka vyzobávat sami. A to je zábavná podívaná.
JEČMEN JARNÍ, PŠENICE JARNÍ, CHRPA MODRÁ A MÁK VLČÍ
Na tento záhon jsme namíchali ječmen, pšenici a přidali trošku barevných plevelů modrou chrpu a červený mák. Stejně tak barevně to vypadá i u nás na biopolích,
Z výše uvedených druhů obilí a taky ze špaldy, žita a dalších obilovin zpracováváme v našich mlýnech mouky hladké, polohrubé, chlebové, celozrnné a taky krupice, vločky, kroupy i samotné zrno.
Proč jsme pro vás namíchali právě takovouto směs? Pohled na rozmanitý záhon s vousatým obilím i plnými klasy s červeným mákem a modrou chrpou je fajn.
Osinky na obilninách mají svoji funkci, stíní, zachycují vodu, píchají zvěř – takže ji nerada ožírá apod.
