Nemoci, proti kterým jsme byli v dětství očkováni, se vracejí

Zavedení očkovacích programů pomohlo výrazně snížit výskyt nebezpečných nemocí a zachránit miliony životů. V důsledku dnešního propojeného světa a klesající proočkovanosti se však některé z těchto nemocí v naší zemi znovu objevují a jejich výskyt se dokonce zvyšuje. Riziku vážných zdravotních problémů způsobených některými „dětskými“ nemocemi jsou vystaveni lidé s astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Těmto infekcím lze i v dospělosti nejlépe předcházet očkováním.

Povinné očkování v dětství pomáhá chránit ty nejmenší před řadou nebezpečných nemocí. Některé z nich však mohou ohrožovat člověka i v dospělosti, například pokud trpí nějakým chronickým onemocněním. Na povinné očkování v dětství navazuje v dospělém věku pouze přeočkování proti tetanu každých 10 až 15 let, které je i plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění._1a Jak je to ale s ostatními nemocemi? A poskytuje očkování z dětství celoživotní ochranu?

Věk i chronické nemoci jako rizikový faktor

„S přibývajícím věkem se přirozená obranyschopnost organismu snižuje a tělo se hůře vyrovnává s infekcemi. Řada infekčních onemocnění, která by pro mladého a zdravého člověka nebyla život ohrožující, může mít pro chronicky nemocného nebo staršího pacienta velmi závažný průběh,“ vysvětluje praktický lékař z Prahy, MUDr. Michal Lazák. Kromě toho nás protilátky z očkování v dětství nebo dokonce překonání samotné nemoci nemusí chránit po celý život. Například v případě černého kašle (pertuse) dochází k poklesu protilátek již 3 až 12 let po očkování, v případě záškrtu (difterie) je to po 10 letech. Člověk se tak stává k těmto nemocem opět vnímavý._8a,9 Některé z onemocnění se u nás začínají navíc objevovat navzdory účinným očkovacím programům. V případě černého kašle tvoří děti v současné době pouze třetinu pacientů a jeho výskyt se v posledních letech zvýšil zejména u osob starších 65 let a u osob s chronickým plicním onemocněním._4,5a,5b

„Lidé trpící astmatem či chronickou obstrukční plicní nemocí jsou obecně náchylnější k respiračním infekcím, a to v důsledku chronického zánětu a destruktivních změn dýchacích cest, způsobených jejich chronickým onemocněním. Současně dlouhodobá léčba kortikosteroidy stabilizujícími chronický zánět dýchacích cest vede k oslabení funkce slizničního imunitního systému,“ upozorňuje MUDr. Michal Lazák._5c Tito lidé pak mají v případě onemocnění černým kašlem vyšší pravděpodobnost vzniku komplikací v podobě těžkého zápalu plic, rozvoje srdečního a respiračního selhání, dehydratace a selhání ledvin, zhoršení celkového stavu včetně poruch vědomí, dezorientace, inkontinence apod._3,5d,6,8bDalším závažným onemocněním, rovněž postihujícím dýchací systém, je i záškrt, který způsobují bakterie produkující nebezpečný toxin. Na záškrt umírá v průměru 5 až 10 % pacientů, ale až 20 % dospělých nad 40 let._7a,7b

Očkování kombinovanou vakcínou

Nejúčinnějším způsobem prevence těchto onemocnění je očkování v dospělosti. Termín je přitom vhodné spojit s pravidelným očkováním proti tetanu a nechat se očkovat kombinovanou vakcínou obsahující očkovací látky proti tetanu a také proti černému kašli a záškrtu. V současné době se doporučuje očkovat touto vakcínou alespoň jednou v dospělosti. Přeočkování dospělých je vhodné rovněž v rámci prevence přenosu těchto onemocnění na nejmenší děti, tedy hlavně u členů rodiny, kteří jsou v kontaktu s novorozenci, dále také u cestovatelů či humanitárních pracovníků, kteří jsou v úzkém kontaktu s místním obyvatelstvem mimo zemí Evropy a Severní Ameriky._1b,8a,10,11

Zažádat o kombinovanou vakcínu proti tetanu, černému kašli a záškrtu je možné u praktických lékařů nebo v očkovacích centrech. Dobrou zprávou je, že od letošního roku většina zdravotních pojišťoven svým pojištěncům na tuto vakcínu finančně přispívá.

Zdroje:

1. Krausová, J. a kol.: Očkování u dospělých – obecné principy. Medicína pro praxi 2013; 10(4): 142–145. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2013/04/03.pdf
2. Blechová, Z.: Význam očkování proti infekcím v ordinaci praktického lékaře. Medicína pro praxi 2013; 10(1): 12–15. Dostupné z: http://www.solen.cz/pdfs/med/2013/01/03.pdf
3. Buck, P.O. a kol.: Economic burden of diagnosed pertussis among individuals with asthma or chronic obstructive pulmonary disease in the USA: an analysis of administrative claims. Epidemiol. Infect. (2017), 145, 2109–2121. Dostupné  z: https://www.rtihs.org/sites/default/files/28420%20Meyers%202017%20Economic%20burden%20of%20diagnosed%20pertussis%20among%20individuals%20with%20asthma%20or%20chronic.pdf
   1. Bhavsar, A. a kol.: Burden of Pertussis in Individuals with a Diagnosis of Asthma: A Retrospective Database Study in England. Journal of Asthma and Allergy 2022:15 35–51. Dostupné z: https://www.dovepress.com/burden-of-pertussis-in-individuals-with-a-diagnosis-of-asthma-a-retros-peer-reviewed-fulltext-article-JAA
   2. Beckert, L. a kol.: Pertussis vaccination in patients with A RESEARCH REVIEW™ respiratory illness. Research Review 2020. Dostupné z: https://www.researchreview.co.nz/getmedia/5549fe85-fab9-41f7-bdf0-287d177c75a7/Educational-Series-Pertussis-Vaccination-in-Patients-with-Respiratory-Illness.pdf.aspx?ext=.pdf
   3. Raždíková, D.: Černý kašel (Pertussis). UPOL. Dostupné z: http://old.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF-kliniky/hippokrat/InfekcniNemoci/Cerny_kasel.pdf
   4. SZÚ: Difterie (záškrt) opět aktuální. Publikováno 8. 1. 2018. Dostupné z: http://szu.cz/tema/prevence/difterie-zaskrt-opet-aktualni
   5. SZÚ: Diftérie, záškrt. Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, CEM, SZÚ, Praha; červen 2019. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Infekce_zakladni_informace/difterie_zakladni_informace.pdf
   6. Fabiánová, K.: Černý kašel na vzestupu. TK 20. 11. 2014, SZÚ. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/2014_Epidemiologie_pertuse_tiskova_konferenceSZU.pdf
   7. SPC přípravku ADACEL, datum revize: 22. 7. 2021
   8. PIL přípravku ADACEL, datum revize: 22. 7. 2021