Téměř tři sta starožitných obrazových rámů včetně padesáti nádherných zrcadel představí od 9. září do 16. října prodejní výstava Umění rámu v galerii a aukčním domě Arthouse Hejtmánek v Praze 6 – Bubenči. Ten navíc návštěvníkům ukáže ještě tři originální díla z oblasti digitálního umění. Expozice věnovaná kráse rámařského řemesla je vůbec první velkou výstavou tohoto druhu u nás. Její autor, galerista a sběratel Tomáš Hejtmánek, na ni vybral nejcennější a nejhezčí kusy ze své rozsáhlé sbírky.
Historické rámy a bohatě zdobená zrcadla z dílen starých mistrů doplní i dvě digitální díla NFT neboli nezaměnitelné tokeny: Magna Mutatio Mount Lico (2022) Kryštofa Brůhy a Studený oheň (2022) Michala Škapy. Vedle toho pak Jan Sládečko s Lukášem Dřevjaným vytvořili přímo pro výstavu objekt „digitálního zrcadla“.
Návštěvníci budou moci obdivovat také historický nábytek, lustry a další ukázky řezbářského umění. Milovníky krásy potěší i instalace zahrnující důmyslně naaranžované květiny: z tvarů rostlin a květů čerpali totiž rámaři svou vůbec nejčastější inspiraci. Součástí expozice budou také umělecké předměty nabízené v Arthousu v rámci nejbližší online aukce. Návštěva výstavy Umění rámu je zároveň jedinečnou příležitostí k prohlídce celého Arthousu. Ten patří i se svou zahradou k nejkrásnějším vilám v Praze.
Nádhera zanikajícího řemesla
„Cílem výstavy je přiblížit veřejnosti nádheru i význam rámařského řemesla od renesance až po ukázky moderních rámů do 50. let minulého století,“ vysvětluje Tomáš Hejtmánek. Ten sbírání rámů propadl už v sedmnácti letech. Tehdy, počátkem 90. let, koupil ještě jako student svůj vůbec první historický rám. „Jde o veliký renesanční rám vytvořený okolo roku 1500. Vlastnil ho Josef Kotrba, restaurátor a věhlasný rámař. Jeho ateliér jsem tehdy často navštěvoval, abych se mu mohl dívat pod ruce,“ vzpomíná Hejtmánek na svůj první vzácný úlovek. „Na výstavě jde o největší kus nacházející se na galerii v ateliéru. Poznáte ho i tak, že jako jediný nebude v prodeji. Nemůžu přece prodat něco, čím všechno začalo,“ vysvětluje sběratel.
Vedle rámů Josefa Kotrby a jeho bratrů, kteří ve své dílně vytvářeli rámy na míru pro díla Františka Muziky, Jana Baucha nebo Oty Janečka, výstava představí i dílo nejslavnějšího českého rámaře Jindřicha Ecka, potomka z rodu řezbářů a intarzistů působících v Čechách už od 17. století. „Pokud máte doma rám označený na zadní straně signaturou Eck, jde nejspíš o vysoce kvalitní práci z této rodinné dílny,“ vysvětluje Hejtmánek, sám později restaurátor a vystudovaný akademický malíř.
Rámy a zrcadla z celé Evropy
Výstava nabídne i mnoho překrásných, bohatě zdobených rámů z doby baroka. Svoje kouzlo však mají i černo-zlaté rámy empírové ozdobené cínovými aplikacemi. Solidně a méně okázale se rámovalo v období biedermeieru. Secese vynikala efektními ornamenty, moderna přinesla střízlivé a geometrické rámy. „Mnoho historických rámů i zrcadel na výstavě pochází z Itálie a Španělska. K zemím se silnou rámařskou tradicí patří ale i Holandsko, Francie, Německo a Anglie. A ve výčtu důležitých míst z hlediska historie rámů nesmí chybět ani celá rakousko-uherská monarchie,“ říká Hejtmánek.
Výstava Umění rámu tak nabízí i možnost potěšit se pohledem na krásné, v dnešní době už pomalu zanikající řemeslo. A prostřednictvím digitálních děl nahlédnout do budoucnosti, kdy umění bude existovat možná už jen virtuálně. „Staří rámaři byli často napůl sochaři a ti nejlepší vkládali do svých děl i mnoho výtvarné invence. Dobře zvolený rám dá plátnu nebo grafice ještě víc vyniknout, nevhodná adjustace jim naopak ublíží. Historický rám navíc může v interiéru fungovat i jako samostatný umělecký objekt. Je proto nesmírná škoda, že tak užitečné rámařské řemeslo pomalu mizí, “ je přesvědčen Hejtmánek.
Na rámování obrazů se často podílela celá řada profesí. „Pevnou kostru dělal truhlář, zdobené vnitřky byly dílem řezbáře nebo se odlévaly do forem. Zlaté plátky na rám nanášel pozlacovač, kovové ozdoby dodával kovolitec. Důležité byly i opravy, v ideálním případě provedené znalcem restaurátorských technik. Na jednom rámu tak mohla pracovat celá plejáda šikovných lidí,“ líčí Hejtmánek. Ten rámy dříve i navrhoval a dodnes je umí vyrobit.
Víte, že nejčastější chybou, které se lidé při rámování uměleckých děl dopouštějí, je, že se zbavují původního rámu? Obvykle proto, že je poškozený. „Téměř každý defekt rámu se dá restaurovat, stačí si nechat poradit, jestli to stojí zato. Umělecké dílo bude mít větší hodnotu a bude i lépe vypadat ve svém původním rámu, než když se ho pokusíte zasadit do něčeho novějšího,“ radí Tomáš Hejtmánek.
Umění rámu. 9.9. - 16.10. 2022, Arthouse Hejtmánek, Goetheho 17/2, Praha 6 – Bubeneč. Otevřeno po-ne 11-18 hodin, základní vstupné 100 korun, snížené 50 korun, rodinné 150 korun.
