Příběh prvorepublikové filmové hvězdy Adiny Mandlové vypráví inscenace, jejíž světová premiéra proběhla v pátek 30. září v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Představení, jehož název zní 1000 tváří Adiny, odhaluje nejen bouřlivý profesní i soukromý život slavné herečky, ale je i nemilosrdným pohledem za kulisy i na proměnlivou dobovou atmosféru.
A proč si autorka hry Daniela Sodomová i režisérka Adéla Stodolová vybraly právě respektovanou divadelní scénu v Mladé Boleslavi? Jednak se v tomto městě v roce 1910 Adina Mandlová narodila a jednak i samotné divadlo mělo o tuto hru zájem.
Skutečností je, že už v roce 2018 oslavili umělecký šéf Petr Mikeska a ředitelka divadla Janeta Benešová ke spolupráci režisérku Adélou Stodolovou, která do projektu přizvala ještě autorku Danielu Sodomovou. A tak přímo na míru pro Městské divadlo v Mladé Boleslavi začal vznikat nový text.
Snad se sluší uvést, že osvědčené tvůrčí duo Stodolová - Sodomová má na kontě nejen úspěšnou inscenaci o mecenášce umění Medě Mládkové, ale také dvě neméně úspěšné inscenace – Werich a Marta. Premiéra titulu inspirovaného životem Adiny Mandlové byla původně plánována na 16. října 2020, jenomže to se nepovedlo, protože přípravy náročné inscenace byla několikrát přerušeny pandemií. Nicméně, trpělivost růže přináší, což dokládá i úspěch, kterého se jak tvůrci, tak publikum konečně posledního zářijového dne letošního roku dočkali.
Očekávaná inscenace režisérky Adély Stodolové má všechny atraktivní atributy, které plní ideální rámec - silný příběh, výborné herecké i pěvecké výkony, nápaditá choreografie (Linda Rančáková) a také proměnlivá scéna (Marek Cpin), která se hbitě a nenásilně mění každým obrazem či situací. Právě pohyb, tanec a hudba (nejen ta dobová), ale i dobře zvolené filmové projekce a jiné efekty, jitří děj a mění kulisy času.
Erudovanost tvůrců, jakým vykreslují Adinu Mandlovou a další osobnosti z jejího nejbližšího okolí je obdivuhodný. Obraz za obrazem sledujeme hereččinu neúnavnou cestu ke slávě (či ke štěstí), a přitom stále toneme v napětí, co nás ještě na jevišti čeká a nemine. A protože se příběh Adiny Mandlové nevyhýbá velkým průšvihům i silným chvílím jejího života, na jevišti ji ztvárňují hned čtyři herečky – Malvína Pachlová, Svatava Hanzl Milková, Ivana Nováčková a Tereza Blažková j. h. Každá je Adinou z jiné doby, ale každá z nich je Adinou, jaká v určitém věku a čase byla. Navíc jedna druhou tu a tam vnitřním hlasem doplňuje nebo opravuje.
Publikum tak poznává nejen pravou Adinu v podání herecky, pěvecky i tanečně nadanou Svatavu Hanzl Milkovou, ale také načinčanou filmovou hvězdu (Malvína Pachlová) či dívenku, která vyrostla v Mladé Boleslavi (Tereza Blažková) či dámu v letech, která už sice není tou slavnou herečkou, ale díky Benu Pearsonovi poznala štěstí a životní pohodu. Hraje ji Ivana Nováčková, velká osobnost mladoboleslavské scény, a podává jeden z nejlepších hereckých výkonů. Její zralá Adina má skoro všechno za sebou, ale přitom ji nechybí nadhled, vtip i smysl pro humor.
Další herecké obsazení se s nároky nesnadné hry vyrovnává se šarmem a noblesou. I když množství postav nemá šanci na propracovanou charakteristiku a zůstává v rovině typů, není to ke škodě věci. Herci Petr Mikeska, Martin Hrubý, Petr Prokeš, Milan Ligač a Ivo Theimer představují vesměs (jak jinak než) autentické postavy (Hugo Haas, Oldřich Nový, Gustav Machatý, Vladimír Šmeral, Zdeněk Tůma, Ben Pearson, K. H. Frank, E. F. Burian, Josef Škvorecký a mnozí další), ale protože umějí zpívat a tančit, překvapují svou muzikálností a přesností. Totéž platí i o herečkách, ať už je to Lucie Matoušková, Veronika Bajerová, Hana Marie Maroušková nebo Karolina Frydecká, která se promění v Ljubu Hermanovou, Adininu kamarádku a kolegyni.
Díky propracovanému scénáři, obdivuhodným hereckým výkonům a vynalézavé režii řadím hru o životě Adiny Mandlové mezi nejlepší divadelní životopisné inscenace. Tady nejde jen o bouřlivý profesní i soukromý život slavné herečky, ale také o nemilosrdný pohled za kulisy i proměnlivou dobovou atmosféru. Tvůrci a protagonisté vytvořili plastické dílo, kterému vtiskli příznačnou a přízračnou atmosféru různých období hereččina života, ať už byla nahoře nebo dole. I o tom je inscenace 1000 tváří Adiny.
Robert Rohál
Foto Anna Hladká-Vašicová a Janeta Benešová
