Návrat do krajiny svého dětství a po mnoha letech se zabydlet ve venkovském domě se zpustlou zahradou, kterou chce vrátit do dřívější podoby, to je příběh hlavní hrdinky Audrey Waltersové. Divadelní hra Mika Barletta Albion, držitele prestižního ocenění Laurence Olivier Award, měla premiéru přesně před pěti lety v Londýně – a byl to ohromný úspěch. V české premiéře ji v překladu Pavla Dominika a režii Patrika Lančariče uvedlo v sobotu 22. října Městské divadlo Zlín.
Už na samém začátku inscenace je publikum vtaženo do děje jednak příběhem a peripetiemi protagonistů, jednak postupně se proměňující samotnou zahradou. Tady musím ocenit scénografa Pavla Boráka, kterému se podařilo zaplnit nemalý jevištní prostor (pokud nepočítám zídku a jedny schody) minimem nábytku a rekvizit, o to víc barvami a vůněmi. Ke kouzelné atmosféře přispívají i kostýmy (Markéta Sládečková), které herci převlékají do následujících obrazů a které lehce dotvářejí situaci za situací.
Právě tady se Audrey vrací po mnoho letech do domu svého dětství, jenž obklopuje obrovská zahrada, kdysi dílo slavného architekta Laurence Weatherguryho, a má jen jednu touhu – vrátit zahradě její někdejší slávu a lesk, zachovat kus impozantní historie pro budoucí generace a stvořit tak svůj Albion. V Londýně prodala dům a na venkově, který zná jak své boty, dokonce ji tam následuje i její manžel, se pouští s vervou do svého životního projektu.
Ovšem nesetkává se jen se sympatiemi svého okolí, to ani náhodou. Podporuje ji snad jen její manžel, i když tomu je asi fuk, jestli žije ve velkoměstě nebo ve vesnici. A pak se na scéně objeví i její dcera Zara i dávná přítelkyně Katherine. Právě jejichž setkání způsobí rozkol mezi nimi a Audrey. I když zná Katherine od vysoké školy, nikdy nešla do hloubky jejich přátelství, a vlastně nemůže ani pochopit, proč se do ní Zara zamilovala.
„Silný příběh a tematická mnohovrstevnatost. To je to, co mě na Albionu přitahuje. Albion je jednou z těch her, která na půdorysu rodinného dramatu vypovídá o stavu současného světa,“ říká dramaturgyně hry Katarína Kašpárková Koišová, která potvrzuje i to, že právě uvedením této hry pokračuje zlínská scéna v jedné ze svých výrazných dramaturgických linií.
První dáma zlínského divadla Eva Daňková hraje svou šarmantní podnikatelku Audrey s přehledem a přesně. Na jedné straně je inteligentní a cílevědomá ve snaze uskutečnit svůj životní sen, na druhé straně jí chybí empatie a respekt pro své blízké. Velké role i velké téma vytvořily vynikajícím způsobem Marta Bačíková (Katherine) a Anna Randárová j. h. (Zara). Čtvrtou vynikající protagonistkou na jevišti je Markéta Holcmanová v roli Anny, její herecko-taneční kreace má silná místa.
Z dalších postav může diváky bavit zejména Gustav Řezníček (Paul Walters), Jan Leflík v postavě Laurence Weatherburyho, Štěpán Princ (Gabriel) a Helena Čermáková (Cheryl), která svým vzhledem tak trošku připomíná paní Tichou z filmové Aristokratky.
A resumé? Podle mého názoru je Albion úžasná hra s mnoha přesahy a v Městském divadle Zlín se dočkala perfektního zpracování. Jako první česká premiéra se může pochlubit skvělým překladem, báječným hereckém obsazením a samozřejmě režií, která má do tuctovosti či průměru hodně daleko.
Robert Rohál
Foto Marek Malůšek, Městské divadlo Zlín
