Každý živý tvor si na podzim hledá úkryt před nadcházející zimou. Hlodavci, ptáci a jiní živočichové často za vhodné místo považují zaizolované střechy rodinných domů, případně dutiny v obvodových zdech. Ne všechny materiály jsou však pro ně stejně lákavé a dostupné.
Žádná izolace střechy není stoprocentně odolná vůči řezákům kun, myší a jiných hlodavců. Dokáží se přes ni prokousat, aby byly v teple, v suchu a v bezpečí.
Kromě toho, že takto napáchají škody na materiálech v důsledku čehož vznikají tepelné mosty a dochází k únikům teplo, ale i pronikání vlhkosti, hlodavci navíc vylučují vlastní tekutiny, které jsou zdrojem zápachu.
Kyselina močová pak narušuje povrch některých materiálů, například dřevěných nosníků a parozábran. A zapomenout nemůžeme ani na zdravotní riziko, protože tyto živočichy na člověka přenášejí různá parazitická onemocnění (viry, bakterie, mykózy).
Pěna je pro hlodavce méně lákavá
Samozřejmě, nikdo nechce hlodavce pod svou střechou. Ale zabránit tomu, aby se tam nastěhovali, je téměř nemožné. Instinktivní dokážou najít suché, teplé a bezpečné místo, přičemž dávají přednost takovým druhům izolace, přes které se dostanou co nejsnáze.
Nejnáchylnější k poškození vlivem biologických faktorů (bakterie, plísně, houby, hmyz) jsou izolace z dřevěného nebo kokosového vlákna, z celulózy, ze slámy nebo konopí, tedy tepelné izolace organického původu.
Při laboratorních pokusech, ve kterých měly myši možnost dostat se za potravou v různých typech izolace (polystyren, PUR pěna, sláma, ovčí vlna, konopí, kamenná vlna, skelná vata, celulóza), nejlépe obstála polyuretanová pěna a extrudovaný polystyren.
Myši neměly zájem se přes ně prokousat, i když je na druhé straně čekalo jídlo. Naopak přírodní organické izolace nebyly pro hlodavce žádnou překážkou a za potravou se přes ně dostaly snadno a rychle.
Podle autorů studie z Technické univerzity ve Zvolenu myši neměli zájem prokousat se přes stříkanou PUR pěnu kvůli mikrostruktuře tohoto materiálu s uzavřenými póry a také kvůli chemickému složení izolace.
„Tento výsledek samozřejmě neznamená, že se jedná o 100 % záruku, ale platí, že pokud chceme zabránit tomu, aby byla izolace poškozena škůdci je PUR pěna nejlepší řešení," potvrdil Lukáš Kmenta, Country manažer Huntsman Building Solution (HBS) pro Čechy a Slovensko.
Zdravotně nezávadné
Mohlo by se zdát, že řešení izolace „zdravé“ pro lidi a pro přírodu živočichy více láká. Ale pravda je taková, že stříkané kanadské pěny jsou také zdravotně nezávadné a na rozdíl od vaty nebo polystyrenu nezvyšují ani objem odpadu končícího na skládkách. „Cílem výroby při PUR pěnách je odpad nevytvářet, ale naopak zpracovat. Díky inovativním a udržitelným technologiím ročně zpracujeme až 250 milionů PET lahví. Přeměňujeme je totiž na materiál, ze kterého přímo na stavbě vzniká izolační pěna,“ vysvětluje L. Kmenta z HBS – největšího výrobce stříkané pěny na světě.
Kromě toho, že na pěnu si hlodavci téměř netroufnou, má i další plusy z hlediska šetření nákladů i z hlediska zdravotních benefitů. Chytrá stříkaná pěna na rozdíl od vaty nebo minerální izolace nemění v průběhu času svůj objem ani tvar, zůstává stejná se stejnými tepelněizolačními a dalšími fyzikálními vlastnostmi. Po celou dobu své životnosti je odolná vůči kondenzaci vlhkosti, takže se netvoří zdraví škodlivé a stavbu ohrožující plísně.
Opravy po hlodavcích
Oprava či dokonce výměna izolace střechy poškozené hlodavci stojí tisíce a zabere týdny. Tedy až na stříkanou polyuretanovou pěnu, jejíž aplikace trvá na domě standardní velikosti pouze jeden den.
Opravit hlodavci nebo jinými zvířaty poškozenou izolaci je ale nutnost, neboť narušená izolace znamená další problémy – od úniků tepla, přes vlhnutí a poškozování materiálů, zvýšenou hlučnost a prašnost až po zdravotní rizika v důsledku biologických zbytků po nechtěných podnájemnících.
Náklady na opravu mohou být hrazeny i z pojištění domu.
„V rámci pojištění bytů a rodinných domů, které nabízíme, je do pojistného krytí automaticky zahrnuto i pojistné riziko vzniku škod způsobených volně žijícími živočichy. Jde o situaci, kdy volně žijící živočichové, tedy ne domácí zvířata, způsobí poškození nebo zničení pojištěné stavby na její vnější straně, tj. např. na obvodových stěnách nebo na střešní konstrukci a podobně,“ vysvětlila Alena Kováčiková, manažerka produktového úseku PREMIUM Pojišťovny. „Kromě takových škod na nemovitosti jsou pojištěním kryty i náklady vynaložené na odstranění hnízd včel, vos nebo sršňů za podmínky, že jim předcházela škoda způsobená volně žijícími živočichy a také náklady vynaložené na dezinsekci nebo deratizaci v souvislosti se škodami způsobenými volně žijícími živočichy“.
