V sobotu 21. října skončil v Přerově 40. ročník Československého jazzového festivalu. Hlavnímu programu, který se uskutečnil od čtvrtka 19. října do soboty 21. října 2023 za účasti hvězd a známých jmen, předcházel 12. října podzimní prolog se dvěma premiérami. Vystoupili na něm interpreti jazzově laděná Helena Vondráčková a Američan Ray Greene.
Jako první vystoupila Helena Vondráčková, kterou uvedl osvědčený moderátor a publicista Aleš Benda. Přitom zpěvačce, která udělala kariéru jako popová královna a má za sebou úspěšná turné v Jižní Americe, Kanadě nebo Japonsku, není cizí ani jazzový repertoár. Vždyť už na své první talentové soutěži v Lucerně vyhrála právě s Gershwinovými písněmi.
Během času natočila i řadu jazzových nahrávek, třeba z repertoáru Elly Fitzgerald. I když vyhrávala s popem a kantilénami festivaly všude možně na světě, na domácích koncertech, kde ji léta doprovázela kapela Strýci vedena jazzmanem Luďkem Švábenským, zařazovala i jazzové písně. Už před lety zabodovala na pražském mezinárodním jazzovém festivalu, často zpívala s Orchestrem Gustava Broma a s Martinem Kratochvílem a kapelou Jazz Q natočila pop-jazzovou desku Paprsky.
Helena Vondráčková - Charlie Band a hosté - Ray Greene
V Přerově ji doprovázela kapela vedená Charliem Blažkem. Helena Vondráčková zpívala více než hodinu, neslezla z jeviště a zařadila řadu nestárnoucích jazzových evergreenů Billyho Strayhoma, A. C. Jobima. Barta Howarda, Duke Ellingtona nebo Cole Portera. Některé skladby byly v angličtině, některé v češtině, autorem je Pavel Kopta. Bylo to příjemné vystoupení, což vřele ocenilo i publikum.
„Na jazzového festivalu v Přerově jsem si zazpívala nádherné jazzové standardy za doprovodu výborných muzikantů Charlieho Blažka, Vladimira Klimenta, Vítka Pospíšila, Michala Hejny, Jiřího Helady a Juraje Bartoše, a jsem tomu ráda. Moc jsem si to užila a ráda si to třeba ještě někdy zopakuji. Jazz mi zůstane vždycky pod kůží, miluji ho, takže se možná ještě domluvím a natočím jazzovou desku,“ prohlásila Helena Vondráčková.
Patnáct minut po české zpěvačce následovalo vystoupení americké hvězdy, která je známá i českému publiku. Jednak už na za sebou řadu koncertů, jednak boduje i jeho aktuální album Stay. Jmenuje se Ray Greene a v Přerově vystoupil se čtyřčlennou kapelou (Reggie Wshington – baskytara, Jonas Vogelsang – kytara, zpěv, Jhonson „Jhony Keys“ Francois – klávesy, Alex Bernath – bicí).
Ray Greene je americký zpěvák a trombonista, producent a multiinstrumentalista. Svá hudební studia absolvoval na prestižní Berkley College of Music v Bostonu. Nahrával ve studiu s takovými velikány, jako jsou Aretha Franklin, Isley Brothers nebo Natalie Cole. Zásadním způsobem se také podílel na tvorbě proslulé soul-funkové skupiny Tower Of Power a v posledních dekádách se stal klíčovým členem a hlavním mužským zpěvákem v kapele kytarové legendy Carlose Santany!
Hudbou jeho srdce je soul a R&B. V jeho skladbách a hlasovém projevu je i odkaz gospelu, jazzového zpívání a blues, což bylo slyšet právě i v Přerově. Byl hudební vodopád, který uhranul přerovské publikum. Byl to super prolog jak se sluší a patří.
Peter Lipa - Loop Jazz Orchestra feat. Dave Weckl
První festivalový večer zahájil legendární slovenský zpěvák Peter Lipa, kterého už přerovské publikum takřka důvěrně zná. Nevystupoval tu poprvé a jeho hudební styl tu bezesporu patří. Publikum to ostatně ocenilo. Petra Lipu na pódiu doprovodili saxofonista Michal Žáček, baskytarista Michal Šimko, za piano usedl Peter Lipa junior a za bicí Michal Fedor.
„Právě na letošním festivalu jsem si znovu ověřil, že je pořád stejně dobrý. Pořád se mi líbí jeho pěvecké nasazení, barva hlasu i velmi slušivý vlasový sestřih,“ nechal se slyšet Aleš Benda.
Druhá část večera pak patřila početnému bandu The Loop Jazz Orchestra s fenomenálním americkým bubeníkem Davem Wecklem, hlavní hvězdou čtvrtečního festivalového večera. Nadšené publikum v sále bylo ve své živlu a dávalo to znát potleskem a maximální spokojeností.
V rámci večera proběhl i křest nové výpravné knihy Aleše Bendy Brána jazzu otevřená, která vyšla k příležitosti 40. ročníku jazzového festivalu v Přerově. Dílo provází čtenáře festivalovými zážitky z let 2006 až 2022, a volně tak navazuje na knihu Labyrint jazzu a ráj srdce, jež mapovala festivalové dění od počátku do roku 2005.
Top Dream Company- František Uhlíř - Jeff Lorber Trio
Jako první zahrála v pátek večer česká kapela Top Dream Company, která nabídla skvělou zahranou a zazpívanou (Jakubem Vaňasem) funk-soulovou a jazzová smršť. Tato skupina, kterou znám roky, nemohla zklamat ani na přerovském festivalu. V rychlém sledu a ve stupňovaných gradacích posluchače doslova převálcovala – a to teprve večer začínal… Poté následoval hudební blok věhlasného českého kontrabasisty Františka Uhlíře s kapelou, a na závěr očekávané americké Jeff Lorber Trio.
Přední představitel české jazzové kontrabasové školy František Uhlíř, který vystoupil se svým bandem, si zkomponoval a nahrál ke svým sedmdesátinám suitu s názvem Story of My Life - Music for Septet, kde hraje důležitou roli číslo sedm. „Kromě prologu tvoří suitu sedm hudebních vět, které popisují jeho životní a hudební cestu a které napsal přímo na tělo sedmi skvělým jazzovým hráčům,“ uvedl dramaturg festivalu Aleš Benda.
A pak už následovala nejzářivější sestava letošního festivalového jubilea – Jeff Lorber Trio, jehož každý člen je sám o sobě nositelem obrovského nánosu jazzového hvězdného prachu.
„Věhlasný klávesista Jeff Lorber v triu s baskytaristou Jimmym Haslipem a bubeníkem Sonnym Emorym ukázali, proč patří ke světové špičce v jazzu a žánrových fúzích. Leader Jeff Lorber představil své nejslavnější skladby, z nichž mnohé se v minulosti staly natolik populární, že si je vybrali jako samplový podklad pro své písně i další umělci zejména v oblasti hip hopu a R&B. Nechyběla ani Lorberova pecka Tune 88, která již dlouhou dobu patří mezi oblíbené a často hrané jazzové standardy z fusion éry sedmdesátých let. Všichni tři instrumentalisté se střídali v nápaditých sólech, po kterých vždy následoval bouřlivý aplaus. Publikum obdivovalo hbitost Lorberových prstů na dvojici kláves, bubenickou ekvilibristiku Sonnyho Emoryho i basovou brilanci Jimmyho Haslipa a v závěru nechtělo pustit trio z pódia,“ říká Filip Neuls.
BBC Borise Urbánka a hosté - Academic Jazz Band - Judith Hill
Hudební ohňostroj kapely BBC Boris Urbánek a hosté, to byl začátek sobotního večera. A byl to dobrý tah. Kapela má nejen koule, ale i výdrž až do závěrečných tonů. Její pojetí moderního jazzu, kde se mísí žánrové odbočky i žhavé muzikantské proudy, bylo strhující. Hudební síla, dravost a hravost Borisovy osobnosti a k tomu účast špičkových hráčů, to byl jeden z mých největších zážitků letošního ročníku přerovského jazz festu. Ostravského jazzmana a klávesistu doprovodili tenorsaxofonista Jiří Halada, na altsaxofon hrál Jan Tengler, soprán saxofon Michal Žáček, kytaru vzal do ruky Vít Štaigl, baskytaru Jenny Krompolc a za bicí usedl Vojta Sedlák.
Československý jazzový festival Přerov ale letos nebyl jediným oslavencem - neuvěřitelných 65 let své existence oslavil právě v sobotu 21. října na pódiu také místní orchestr Academic Jazz Band. Legendárním orchestrem (dříve Dixieland XI) prošly desítky skvělých muzikantů a dodnes je to pojem. V orchestru, který byl založen v roce 1958, zaznamenala úspěchy na domácích i zahraniční scéně a natáčela nahrávky jak pro rozhlas a televizi, nicméně v poslední době výrazně omládl.
Finále jubilejního 40. ročníku Československého jazzového festivalu Přerov měla na starosti zpěvačka a multiinstrumentalistka Judith Hill, kterou si pro její hlas vybrali ke spolupráci jako doprovodnou vokalistku třeba Michael Jackson, Stevie Wonder, Prince, Ringo Starr nebo Eric Clapton.
„Mezitím se postupně vypracovala v osobnost, jež dokáže sama utáhnout náročné vystoupení nejen díky svému obrovskému hlasovému fondu, ale i flexibilnímu střídání elektrické kytary a kláves. Je též autorkou většiny skladeb, které na svých koncertech hraje. V Přerově ji doprovázeli její rodiče Michiko Hill (klávesy) a Peewee Hill (baskytara), které doplnil bubeník John Staten. Vděčným přerovským posluchačům zahrála Judith i své největší hity Pepper Club, Jammin' in the Basement a Cry, Cry, Cry. Na konci Judith přidávala dokonce dvě skladby. Tečka za letošním festivalovým jubileem měla příměs jazzu, soulu, R&B, funku a zašla až k samotným kořenům jazzové hudby, tedy k blues,“ říká Filip Neuls.
A resumé? Podle mého názoru se festival, jehož pořadatelem je Nadační fond Přerovského jazzového festivalu, povedl po všech stránkách. Bylo tu spokojené, ne-li nadšené publikem, vystupovali skvělí hudebníci a zpěváci, ba dokonce světové či mezinárodní hvězdy, které mají co do činění s jazzem, což celé svědčí i o chytré dramaturgii a organizaci. Zkušený a věci znalý je i ředitel festivalu Rudolf Neuls, o něhož oceňuji jak jeho nápady, vkus a cit, tak jeho skvělý tým. V tom je kouzlo úspěchu. Proto se už teď těším na 41. festivalový ročník!
Robert Rohál
Foto: Robert Rohál
