Trend udržitelné módy je kromě ekologické výroby oděvů silně spjat i s následnou péčí o ně. Tuzemským profesionálním prádelnám a čistírnám však práci často komplikují špatné kombinace materiálů a doplňků, nesprávná označení textilií či nekvalitní lepidla. Odstranění těchto problémů, kvůli kterým končí řada oděvů předčasně ve spalovnách, vyžaduje vzájemnou komunikaci všech stran působících v oboru.
Podle dat Evropského parlamentu je textilní průmysl zodpovědný za produkci 8 až 10 procent celosvětové produkce CO2. Na něm se odlišnou měrou podílí řada různých aktérů, kteří v tomto sektoru působí. Předtím, než se oděv dostane do rukou spotřebitele, je totiž nutné zajistit zisk surovin pro výrobu textilu, jeho následné ošetření a přeměnu na oblečení v podobě, jak je známe. Do řetězce dále vstupují společnosti zajišťující distribuci, balení, samotný prodej a mnoho dalších.
Z pohledu zodpovědnosti vůči životnímu prostředí však nejde pouze o výrobu, distribuci a prodej módy, ale i o následnou péči o ni. Praní, sušení či žehlení je zdrojem další environmentální zátěže. Kromě významné spotřeby vody a energií dochází v rámci těchto aktivit k uvolňování dnes již všudypřítomných mikroplastů. Špatná údržba rovněž v kombinaci s nevhodnými materiály a postupy užitými ve výrobě znamená rychlejší opotřebení a ztrátu funkčnosti oblečení. Podle dat Evropské komise i z tohoto důvodu vyhodí každý Evropan ročně 11 kilogramů textilu. Na skládce nebo ve spalovně ho ve světě každou vteřinou končí plný kamion.
Udržitelná péče o módu
Údržba prádla tak hraje velmi důležitou, avšak mnohdy přehlíženou roli v rámci zvýšení udržitelnosti oboru. V tuzemsku se snaží osvětu v daném směru šířit Asociace prádelen a čistíren České republiky (APAČ), která sdružuje aktéry působící v oblasti péče o textil. „Náš obor je očím veřejnosti často skrytý. Členové asociace se však denně starají o údržbu tun prádla z hotelů, nemocnic, sociálních zařízení, škol, restaurací, sportovních center, kostyméren a dalších institucí,“ dokumentuje Monika Býmová, výkonná ředitelka APAČ.
Profesionální prádelny a čistírny proto výrazně investují do snížení produkce CO2 a spotřeby energií i vody v rámci svých procesů. Podle nedávného výzkumu, který pro asociaci zpracovalo Vysoké učení technické v Brně, specializovaná zařízení při údržbě 1 kilogramu prádla v porovnání s domácnostmi spotřebují až o 60 procent méně vody a lépe vycházejí také optikou produkce oxidu uhličitého.
Nevhodné kombinace látek a doplňků
Údržbu textilu však prádelnám a čistírnám mnohdy komplikuje řada faktorů, které by se daly kooperací s výrobci a návrháři eliminovat. „Ze své zkušenosti vnímám jako největší problém nevhodné kombinace látek a doplňků, které se společně nedají prát a čistit. Často se setkáváme také s použitím špatného lepidla a obecně nesprávného označení textilie. To vše je překážkou v cestě za udržitelností,“ uvádí Hana Šabatková, vedoucí Prádelny a čistírny Jihlava.
Podle Miroslava Maliny, jednatele firmy P-MM s.r.o. provozující prádelny a čistírny, jsou problémem i různé ozdobné prvky, které se při údržbě často rozpouštějí a celkově je nelze běžně čistit bez poškození. „Stejně tak dochází ke kombinaci materiálů rozdílného složení, které nelze čistit jednou technologií, a tím pádem udržovat v dobrém stavu. To vede k častému obměňování oděvů,“ doplňuje.
Cestu nabízí vzájemná diskuse
Za účelem vytvoření platformy, na níž by mohli zástupci výrobců, prodejců, návrhářů i čistíren a prádelen o problémech v tuzemsku společně diskutovat, začala APAČ pořádat takzvaný TexTalk. V letošním roce se v prostorách Prádelny a čistírny Jihlava uskutečnila hned dvojice těchto setkání.
„Z podstaty našeho sortimentu je pro nás velmi důležité dbát rovněž na péči o oděv po prodeji. Tuto událost vnímáme jako velmi přínosnou, protože v rámci jedné akce spojuje odborníky, kteří se mohou navzájem obohatit díky pohledu a zkušenostem toho druhého,“ nastiňuje Dagmar Zbořilová, manažerka vývoje společnosti Bandi. „Chtělo by to daleko více akcí tohoto druhu, na nichž by textilní odborníci uvědoměle spolupracovali v různých rovinách s ohledem na budoucnost zdravého rozvoje celého odvětví jako partneři, a ne jako konkurence,“ dodává.
Kromě zástupců dalších předních výrobců a prodejců módy jako SPORTISIMO či VÝVOJ, oděvní družstvo Třešť, se setkání zúčastnily i známé módní návrhářky a kostymérky. „Ani jsem netušila, jak jsou procesy v provozech prádelen a čistíren složité. Jsem za tuto událost strašně ráda, protože jsem potkala spoustu lidí z jiných profesí, se kterými mám ale zároveň hodně společného,“ uvádí módní návrhářka Tatiana Kováříková. Smysl akce oceňuje rovněž Jaroslava Voláková, hlavní kostymérka České televize. „Udržitelnost je pro nás téma. Kostýmy se velmi často perou, čistí a žehlí, jejich materiál a zpracování proto musí být kvalitní.“
Menší spotřeba vody i praní v nižších teplotách
Ambiciózní plány, jak učinit profesionální údržbu textilu ještě udržitelnější, má asociace i do budoucna. Výzvou je další snižování spotřeby vody a energií či minimalizace využívání obalů. Naplnění stanovených met se však neobejde bez zmiňované kooperace. „Našim cílem by měly být oděvy pratelné v co nejnižších teplotách. Dosáhneme tak příznivého snížení textilního otěru a menšího opotřebení, což přispívá udržitelnosti,“ nastiňuje Martina Prošková, viceprezidentka APAČ.
Před covidem existovaly podle průzkumu APAČ v Česku více než čtyři stovky průmyslových prádelen a čistíren. Samotná asociace sdružuje zhruba 110 subjektů. V celém oboru je v tuzemsku dle odhadů zaměstnáno zhruba 5 000 osob, přičemž v členských firmách APAČ pracuje na 3 100 z nich.
