Pastel nazvaný Jaro zachycující jeden z nejznámějších a nejpůvabnějších námětů malíře Jana Zrzavého nabídne 6. června od 16 hodin zahradní aukce v Arthouse Hejtmánek. Dílo znázorňuje něžného mladíka sedícího v tajuplné krajině s líbeznými kvítky. Vyvolávací cena je 3 200 000 korun. Jaro pochází ze soukromé pražské sbírky, čímž dosud uniklo větší pozornosti. Je v perfektním stavu a díky zvolené technice pastelu se na něm zachovaly všechny barvy tak, jak je Zrzavý v roce 1927 na papír nanesl. Aukce nabídne i sběratelsky cenný obraz Maska III (1946) Františka Muziky vyvolávaný za 3 800 000 korun nebo soubor osmi plastik Bohumila Kafky, autora pomníku Jana Žižky na pražském Vítkově. Vedle obrazů se budou dražit i práce Ondřeje Sekory, Kamila Lhotáka, Adolfa Borna a dalších známých autorů. Už tradičně je u Hejtmánků zastoupeno také staré umění, sklo, design či nábytek.
Všech více než 200 dražených předmětů si bude možné prohlédnout na předaukční výstavě. Otevřena je od 27. května do 5. června od 11 do 18 hodin ve vile a zahradě Arthousu v Goetheho ulici 17/2 v pražské Bubenči.
Zrzavého Jaro par excellence
„Pastel Jaro od Jana Zrzavého je sběratelsky mimořádně cennou prací, které si velmi cenil i sám její autor,“ říká Tomáš Hejtmánek, majitel aukční síně Arthouse Hejtmánek. „Dílo je mnohoznačné, tajuplné a působí na nás podobně uhrančivě jako obrazy Leonarda da Vinciho. Naplno se v něm odráží umělcův sklon k lyrismu, uzavřenosti a snově měkkému tvaru. Jemný mladík sošně spočívá v jarní krajině a u nohou má objekt připomínající egyptskou pyramidu. Zvláštní je gesto jeho ruky: možná se jím odříká světa, možná zkouší zastavit čas,“ uvádí Hejtmánek.
Fakt, že dílo není olejem na plátně, ale pastelem na papíře, je podle Tomáše Hejtmánka spíše předností: „V pozdějším období Jan Zrzavý pastely dokonce preferoval, protože byl zklamán barevnými změnami, které prodělaly některé jeho olejomalby. Na pastelu Jaro jsou však barvy stejně živé a zářivé jako v roce 1927, kdy dílo dokončil,“ upozorňuje Hejtmánek.
A dodává, že takřka stejný výjev - akt mladíka v tajuplné krajině - ztvárnil malíř i na známém stejnojmenném obraze z roku 1929. Olej, který už Zrzavý vytvořil na zakázku, je ve sbírce Galerie výtvarného umění v Ostravě. „O dva roky mladší pastel vyzařuje kouzlo bezprostřednosti a autorovy citové rozechvělosti. Malíř nás zve do světa fantazie a současně i krajiny svého dětství na Českomoravské vysočině. Toto Jaro je zkrátka Zrzavý par exellence,“ domnívá se Hejtmánek.
Maska v plameni Františka Muziky
Neméně silným „tahákem“ zahradní aukce je obraz Maska III (1946) Františka Muziky vyvolávaný za 3,8 milionu korun. „Vrcholně imaginativní Muzikův obraz odráží malířův dojem z právě skončené války, kterou vnímal jako „maškarádu“. Do tvaru uschlého listu promítl malíř ženskou tvář, která jakoby současně vystupovala ze šlehajícího plamene… Jak o tomto obrazu trefně napsal František Teige: jde o dílo zahalené ´rouškou tajemství´, které ´může fascinovat a uhranout naše budoucí sny svou záhadnou mocí´,“ poznamenává Hejtmánek. Maska III pochází ze sbírky významného českého architekta Otakara Novotného.
Od renesance po 20. století
Z kategorie starého umění vyniká obraz Hostina bohů autorské dvojice Hendricka van Balena a Jana Brueghela z počátku 17. století: zatímco první umělec maloval postavy, druhý vytvořil květiny a krajinu. Dílo se bude dražit od 380 000 korun.
Aukce u Hejtmánků nabízí i velmi kvalitní kolekci obrazů z 19. století. Tam patří například romantická scenérie Lávka přes potok od Josefa Navrátila (od 110 000 korun) či Jihočeský rybník v podvečer, jenž je dlouho nezvěstnou malbou Antonína Chitussiho (od 240 000 korun). Z řady pozoruhodných scenérií vytvořených v „nejkrásnějším století“ devatenáctém stojí za pozornost i obraz Antonietty Brandeisové, neprávem pozapomenuté umělkyně, která žila a tvořila v Itálii. O její Motiv z Benátek se bude licitovat od 120 000 korun.
Expresivní Tři stromy od Antonína Slavíčka odrážející mimo jiné malířův zážitek z výstavy Edvarda Muncha, patří svým pojetím i datací (1905) už do století dvacátého: začínat budou na 230 000 korunách.
Sběratelsky přitažlivý bude určitě Přímý souboj (1910) od Viléma Kreibicha, proslulého malíře lokomotiv. Dvě bugattky řítící se vpřed v oblaku kouře budou draženy už od 60 000 korun, což slibuje napínavý aukční souboj.
K ozdobám aukce patří i obraz Najáda (1920) původem chorvatského malíře Vlaho Bukovace, který drží u Hejtmánků autorský rekord. Zájemci se o něj utkají od 140 000 korun.
Od moderny po současnost
Z české moderny zaujme dílo osobitého, předčasně zesnulého Alfreda Justitze, jemného pozorovatele života, věcí a přírody. Zátiší s jablky, chlebem a dýmkou (1928) vyvolávané od 450 000 korun svědčí o stylových změnách, které se v jeho tvorbě tehdy odehrály – neoklasicismus propojuje s kubismem v pestré paletě barev.
Pozornosti jistě neujde ani monumentální Pestrobarevná kytice jarních květin, jak ji ve 40. letech 20. století zachytil Oldřich Blažíček, malíř s mimořádným koloristickým citem. Efektní kompozici pocházející pravděpodobně z majetku hraběte Františka Harracha nabídne aukce od 220 000 korun.
Zájem se očekává také o koláž Poněkud těstovitá tvář (1967) od Jiřího Koláře, kterou autor umístil na lívanečník (od 35 000 korun). Od téhož autora je i dílo Když múzy nemlčí, když haraší zbraně (1969) vyvolávané od 90 000 korun.
Jedno z nejvýznamnějších zastoupení poválečné tvorby představuje monumentální dřevěný objekt Bez názvu (Zvíře), který v roce 1985 vytvořil Zbyněk Sekal; aukce je nabídne od 350 000 korun. „Jde o mimořádnou ukázku z důležitého období autorovy tvorby, které je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze. Na trhu s uměním je vzácné,“ upozorňuje Tomáš Hejtmánek.
Kategorii kresby a grafiky vévodí Žena s drapérií (1896), bravurní studijní pastel Maxe Švabinského (od 240 000 korun). Zájem se očekává i o drobnější práce dalších slavných autorů jako je Ondřej Sekora, František Tichý, Josef Čapek, Bohuslav Reynek, Kamil Lhoták, Adolf Born a další.
Sochy, sklo, nábytek
Účastníci aukce se budou moci utkat i o plastiky, sochy či nábytek. Zde stojí rozhodně za zmínku soubor sedmi bronzů a jedné pálené hlíny od Bohumila Kafky. Jednotlivé kusy se budou dražit v rozmezí 15 000 – 90 000 korun.
Z nábytku zahrnujícího kusy od 16. do 20. století jmenujme alespoň zařízení jídelny navržené Jindřichem Halabalou, v němž nechybí ani ikonická vitrína známá pod označením Tulipán (kolem 1930) vyvolávaná od 90 000 korun. K raritám patří i nábytek pocházející z původní Československé ambasády ve Stockholmu navržený Janem Bočanem a Zdeňkem Rothbauerem.
Už tradičně se u Hejtmánků objeví sklo: tentokrát například Stolek pro nevěstu ze safírového skla od slavné návrhářské dvojice Františka Libenského a Jaroslavy Brychtové. K mání bude od 550 000 korun.
