Překotný vývoj umělé inteligence pomáhá odstraňovat i jazykové bariéry. Kromě bleskových překladů textových sdělení umějí nejnovější modely simultánně tlumočit rovněž mluvené slovo. Tato funkce poslouží nejen turistům během dovolených v cizině, ale najde uplatnění také třeba při mezinárodních obchodních jednáních. Odborníci však upozorňují, že i přes nesporné výhody vykazují překlady prováděné umělou inteligencí stále vysokou chybovost a nelze na ně bezvýhradně spoléhat. Značným rizikem též zůstávají úniky dat, zabezpečení totiž za rychlým rozvojem umělé inteligence významně pokulhává.
Hned několik technologických společností v posledních týdnech představilo zdokonalené služby pro překlad, a to nejen psaných textů. Aktualizovaná verze prohlížeče Edge od Microsoftu například umí v reálném čase překládat videa, čímž umožňuje sledovat obsah YouTube nebo TikToku bez jazykové bariéry. Značka Samsung zase oznámila vylepšení svých telefonů, jimž přidala funkci překladů telefonních hovorů i tlumočení mluveného slova do cizích jazyků. Obě zmíněné novinky zatím nejsou dostupné pro češtinu, ale na implementaci dalších jazyků se už pracuje.
Simultánní překlady zvládá i nová verze ChatGPT označená 4o. Mluvené sdělení dokáže přeložit velmi přesně, a navíc napodobit intonaci a tón řeči. A společnost KUDO má od května nově patentované řešení pro simultánní překlad během konferencí a dalších veřejných akcí, kdy si uživatelé mohou překlad spustit naskenováním QR kódu. Služba je nyní dostupná už ve 200 jazycích.
„Jde nám o to umožnit lidem komunikovat a rozumět v jejich rodných jazycích. Pro mě jakožto podnikatele, jehož mateřským jazykem není angličtina, to má osobní význam. Nikdo by neměl být omezen tím, že dostatečně neovládá určitý jazyk. Naším cílem je podpořit jednotlivce i firmy tím, že zpřístupníme jazyky všem,“ komentoval Fardad Zabetian, CEO společnosti KUDO.
AI stále nechápe kontext a kulturní odlišnosti
Přestože umělá inteligence v oblasti překladů nabízí úžasné možnosti, stále existují určité limity, které je třeba mít na paměti. Profesionálové z oboru překladatelství často upozorňují na fakt, že strojové překlady mohou selhávat při správném vyhodnocení kontextu a kulturních specifik.
„Například ChatGPT je opravdu velmi přesný, protože je natrénovaný na obrovském množství dat a rozumí tak běžné řeči. Může však mít problémy s pochopením určitých typů textů a souvislostí a nemůže tak nahradit lidský mozek,“ domnívá se Simona Škurková, ředitelka jazykové školy Lingua Centrum.
Překlad pomocí ChatGPT podle ní vykazuje nedostatky v oblasti idiomů nebo kulturních specifik daného jazyka. Obsah sice přeloží velmi přesně, ale kvalitám profesionálního tlumočení se nepřibližuje. „Další potíží je skutečnost, že na rozdíl od profesionálního překladatele nedokáže zcela rozpoznat kontext určitého výrazu nebo věty, což pak vede k nesprávnému překladu,“ dodává Simona Škurková.
V kritických dokumentech může mít chyba zásadní důsledky
Jazykové modely umělé inteligence navíc při používání mohou generovat chyby nebo „halucinace“, což jsou výrazy či věty, které nedávají smysl nebo jsou zcela nesprávné. V kritických situacích mohou tyto chyby vést k vážným důsledkům.
Studie čínských výzkumníků z Tensen AI Lab tak při používání jazykových modelů AI zdůrazňuje potřebu pečlivého dohledu a kontroly, zejména v oblastech, kde je přesnost klíčová. „Halucinace mohou mít vážné důsledky, především v kritických oblastech, jako jsou právní nebo medicínské překlady. Představuje to významný problém, který může vést k nesprávnému porozumění textu a potenciálně k chybným rozhodnutím v důležitých situacích,“ upozorňují výzkumníci v závěrech své práce.
Příkladem může být příbalový leták s instrukcemi k užití léků, kde si firmy nemohou dovolit jakoukoliv chybu, překlad tak musí zkontrolovat člověk. To samé platí například v marketingové či obchodní prezentaci společnosti, kdy jeden nesmysl může shodit celý její smysl a společnost pak nepůsobí profesionálně a ztrácí důvěryhodnost.
Riziko úniku dat hrozí nepřetržitě
Při použití AI překladatelských nástrojů je často nutné nahrávat citlivé dokumenty do cloudových služeb, což může představovat riziko pro bezpečnost a soukromí. Úniky dat nebo nedostatečně zabezpečené přenosy tak mohou vést k úniku citlivých informací.
Generativní AI technologie mohou být rovněž zneužity k šíření dezinformací nebo k přístupu k citlivým osobním údajům, jak ukazují výsledky průzkumu provedeného loni Světovým ekonomickým fórem. Nástroje s umělou inteligencí si vložená data nahrávají, ukládají k pozdějšímu použití a bez řádného zabezpečení je pak mohou například prodat konkurenci. Aby se tato rizika minimalizovala, upozorňují odborníci na bezpečnostní hrozby na potřebu lepší regulace.
