Rýže je ideální potravina, která udělá dobře skoro každému. Potěší zažívání i chuťové buňky. Vyberte si druhy, které vám nejvíce chutnají a udělejte z nich hvězdy vaší kuchyně!
Také si rýžová pole představujete kdesi v jižní a východní Asii? Ve skutečnosti se rýže pěstuje také ve Francii a ve Španělsku, samozřejmě v Itálii (ano, v okolí města Arborio v Pádské nížině), na Madagaskaru nebo na Haiti. Doslova po celém světě. Tahle jedinečná bělostná zrníčka dávají základní obživu skoro polovině obyvatel zeměkoule, a pro ty ostatní jsou přinejmenším veledůležitou součástí jídelníčku.
A má to dobré důvody. Rýže je levná, dobře se skladuje a snadno vaří. Výborně chutná a dá se z ní připravit nekonečná řada lákavých pokrmů. Obsahuje spoustu dobře využitelné energie. Je lehce stravitelná – nenadýmá, neobsahuje lepek a je to výborná dietní potravina při zažívacích potížích. Hodí se tedy jak pro děti, tak pro seniory. Do svého menu ji můžou zařadit celiaci i žlučníkáři.
Není rýže jako rýže
Jednotlivé druhy rýže se od sebe liší nejen oblastí původu (asijská rýže je charakteristická výraznější vůní i chutí), ale i kvalitou a také konzistencí po uvaření. Nejkvalitnější je rýže Basmati. Má dlouhá zrna, která se po uvaření nelepí a mají jemnou oříškovou vůni i chuť. Její hlavní výhodou je glykemický index, který je proti běžným druhům rýže nižší. Jasmínová má květinovou vůni a chutí připomíná rýži Basmati, je ovšem mnohem lepivější, takže se hodí zejména k jídlům s omáčkou. Je dobré ji kombinovat s neutrálními druhy mas, jako je například kuřecí, krůtí, ale i jehněčí. Na vlákninu bohatá je rýže Natural (není zbavená slupky, a proto je bohatší i na vitamíny, minerální látky, rostlinné tuky a bílkoviny), oproti bílé rýži ale potřebuje delší dobu vaření.
Typicky nelepivé rýže jsou například Patna a Paraboiled. Zvláštnost Parboiled rýže spočívá v tom, že se neloupané zrno rýže speciálně upravuje pomocí páry. Při tom přejdou ze slupek do zrna minerální látky a vitamíny. Obsahuje o něco více vlákniny a barva této rýže je díky propařování lehce nažloutlá (po uvaření většinou zbělá). Hodí se zejména jako příloha nebo do polévek místo nudlí. Zvláštním druhem tmavé rýže je divoká (indiánská) rýže, bohatá na množství vitamínu B. Ve srovnání s ostatními druhy má menší obsah tuku a sacharidů, je proto vhodnou přílohou během redukčního režimu a pro diabetiky. Mezi její pozitivní účinky patří například urychlení trávení a podpora pročištění trávicího traktu. Pozitivně ovlivňuje i kvalitu vlasů, pokožky a nehtů. Připravuje se několik desítek minut a je nutné ji den před konzumací namočit.
Jak udělat opravdu dobrou rýži?
Rýži můžeme vařit nebo dusit, v každém případě by se ale měla připravovat al dente (tedy nerozvařená). „Když rýži rozvaříme, výrazně zvýšíme její glykemický index. Její konzumací pak zvyšujeme hladinu glukózy v krvi a produkci inzulínu v těle. Jednoduše urychlíme její vstřebávání a pocit hladu po konzumaci rozvařené rýže přichází mnohem rychleji. Rozvaření rýže doporučuji pouze za předpokladu, že ji použiji jako rychlý zdroj snadno vstřebatelných sacharidů během dlouhodobého výkonu vytrvalostního či silově vytrvalostního charakteru. Osobně s rýží experimentuji a používám ji v různých kombinacích s vhodnými tuky před i během tréninku,“ vysvětlil Mgr. Milan Merva. specialista na zdravý životní styl značky Menu Gold a osobní trenér
Některé pokrmy ale vyžadují rýži spíše rozvařenou, jako rýžové kaše nebo sladké dezerty. V takovém případě lze její glykemický index snížit přidáním vlákniny, bílkoviny nebo vhodného tuku (stačí kombinovat se zeleninou, houbami, ghí, kakaovým máslem, ricottou apod.).
Patříte k milovníkům rýže a máte ji na stole skoro denně? Dobře děláte. Jen bychom vám ještě doporučili, abyste jednotlivé druhy rýže podle chuti střídali. Zvýšíte tím pestrost a množství živin (vitaminů, minerálních látek a vlákniny) ve vašem jídelníčku.
