Boží hod vánoční je dnem oslavy narození Ježíše Krista, den Narození páně (latinsky nativitas Domini). Dříve se nechodilo na žádné návštěvy a celý den se trávil pouze v rodinném kruhu a věnoval se odpočinku a rozjímání. Na Boží hod se nesmělo pracovat, tedy se nezametalo ani lože se nestlalo, aby tak významný den nebyl poskvrněn prací.
Dříve byl Boží hod striktně dodržován. V kostelích se sloužila božíhodová vánoční mše, které se také říká „hrubá“, kde nebývalo ani jediného volného místečka. To, aby především vinaři mohli na vlastní oči viděti, zda slunce ozáří kázajícího faráře, neboť to bylo neklamné znamení, že bude následující rok hojná úroda hroznů. Již od Štědrého dne většina kostelů vystavuje jesličky a na Boží hod vánoční bychom se na ně měli jít podívat. Se slavností Narození Páně se tradičně pojí příprava scén narození - betlémů, které poprvé připravil roku 1223 sv. František z Assisi.
Na Boží hod se obvykle podává typicky český pokrm: pečená husa, kachna, nebo krůta se zelím a knedlíky.
I dnes je tento den uznávaným svátkem a důkazem toho třeba je i to, že tento den nejezdí celá řada spojů a nejsou ani otevřené obchody.
Pranostiky pro tento den
Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.
Když čas před Vánoci až do Tří králů mlhavý a tmavý jest, následují na to nemoci.
Před Vánocemi neškodí mokro osení, ale tím víc po Vánocích.
Jsou-li zelené Vánoce, Velká noc bude bělit se.
Vánoce bez sněhu přináší velikou noc sněžnou.
Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.
Na Vánoce mnoho hvězdiček, slepice nanesou mnoho vajíček.
Jestli vítr o Vánocích věje, jest v hojnosti dobrá naděje.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů, určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.
Na Boží narození o bleší převalení.
