Hvězdu musí hrát zase jenom hvězda. To jsem si zase uvědomil, když jsem viděl na jevišti inscenaci Mistrovská lekce, kde postavu Maria Callas představuje Dagmar Pecková, ale i v nedávno uvedeném koprodukčním filmu Maria, kde tutéž postavu ztvárňuje Angelina Jolie. Každá z hereček je jiná, o něčem jiném je divadlo i film, nicméně obě díla jsou mimořádná a umělecky hodnotná.
Zatímco Mistrovská lekce je z období, kdy slavná Maria Callas vyučovala adepty operního zpěvu, a Dagmar Pecková je v této činoherní roli bravurní, film Maria si zase všímá posledních pár dnů života sopranistky ve fascinujícím podání Angelina Jolie, jedné z nejpopulárnějších amerických hereček. Přitom výborní jsou i další herci, kteří hlavní hvězdě „přihrávají“, třeba Alba Rohrwacher v roli kuchařky nebo Pierfrancesco Favino, který představuje majordoma.
Film Maria sice není vyloženým životopisem slavné divy, ale já byl příjemně okouzlen způsobem, jak byl natočen. Není to tuctový film, za což může scénář Stevena Knighta, režisér Pablo Larraín a samozřejmě kameraman Edward Lachman. Každý záběr dýchá dobou, je to ta pravá filmařina, která překvapuje řadou motivů a situací a kterou dovedu, stejně jako hudební složku, tlumené odstíny i perfektní výpravu, ocenit.
Co všechno jedinečná Maria Callas prožila, tak to je právě v tomto dvouhodinovém filmu. Na plátně je tím hlavním magnetem právě Angelina Jolie, které se podařilo dosáhnout toho, co chtěli tvůrci – jednak příběh pěvkyně, jejíž hlasový rozsah a intenzita prožitku ji proměnily v legendu, jednak portrét elegantní celebrity se všemi nuancemi a zákoutími.
Díky dobrému scénáři může tak divák nahlédnout do nitra pěvkyně, která v posledního týdnu svého života rekapituluje vše podstatné – kariéru, lásky, prohry, ztrápenou duši. Záblesky minulosti čili černobílé flashbacky pracují s obrazy, které zobrazují životní milníky fenomenální umělkyně. Není to jen o její matce a sestře, ale i o těch, kteří prošli jejím barvitým životem, aby zanechali v jejím srdci spoušť.
Film Maria je pode mého sugestivní koláž, kde se sice v mysli slavné pěvkyně střídají sny s realitou, ale tak to má podle tvůrců být a určitě to tak bylo i ve skutečném životě Marie Callas. A i když jsem její filmovou představitelku jako herečku neměl moc rád, v roli Callas je, přiznám se, impozantní a herecky přesná. Mám pocit, že ve filmu nehraje ani tak divu jako spíš ženu, která je u konce svých sil. A věřte, že je jako herečka v takto náročné postavě dokonalá. To, co všechno umí vyjádřit jen v očích, je dechberoucí.
Robert Rohál
Foto: Netflix
