O tom, nakolik je důležité chránit kůži před sluncem a jejím spálení asi nikdo nepochybuje. Skutečně totiž jde o zásadní otázku, která může výrazně ovlivnit naše zdraví. Většina z nás má však prevenci spálení kůže spojenou s horkými letními měsíci, dobou dovolených nebo tropickým podnebím. Úderem května či v průběhu června tak většinou začínáme nakupovat opalovací přípravky, abychom během léta své kůži zajistili co největší komfort i patřičnou ochranu. Často ale zapomínáme i na dřívější jarní měsíce. Ano, i v tomto čase si totiž můžeme způsobit spálení kůže od slunce, což je o to nebezpečnější, protože jej většinou nečekáme. Jak to tedy s vlivem slunečních paprsků je a existuje něco jako sezóna spálené kůže?
Naší kůži – jednomu z nejzásadnějších orgánů těla, bychom měli věnovat maximální péči a pozornost, a to zejména na jaře. Vlivem chladnějšího počasí totiž máme většinou za to, že jarní slunce ještě nemá pomyslnou sílu. Opak je však pravdou, a i v našich zeměpisných končinách si můžeme pobytem na jarním slunci přivodit nepříjemné spálení kůže, které se prakticky nijak neliší od toho v letních měsících. Možná ho během jara vnímáme jako méně razantní, ale následky má úplně stejné. Nepříjemně poraněná kůže, která je zarudlá nebo minimálně podrážděná, pálí až bolí a je třeba ji ideálně ihned ošetřit a v následujících dnech se vyhnout pobytu na slunci nebo alespoň popálené místo zakrýt, například oděvem, pokrývkou hlavy apod.
Pozor na horách i ve městech
Výrazně na pozoru bychom se měli mít především, pokud budeme nějaký čas trávit na horách. Nadmořská výška totiž ovlivňuje finální působení a sílu slunečních paprsků, a tak ve vysokohorských podmínkách dochází ke spálení kůže daleko rychleji než v našem běžném prostředí ve městech. Na horách je tak nutné užívat vždy opalovací ochranné přípravky, a to dokonce i v teplotách pohybujících se okolo 0°C. Samotná podnební teplota je totiž zcela jiným aspektem, který nijak neovlivňuje sílu dopadajících slunečních paprsků.
Zdraví naší kůže v souvislosti s prvními jarními paprsky však nesmíme podceňovat ani v nížinách, tedy v našem běžném životním prostředí. Taková jízda na kole, ale třeba i procházky nebo venkovní posezení s přáteli mohou na naší kůži zanechat první známky spálení. Svoji roli z hlediska rychlého spálení kůže hraje i fakt, že po zimě není naše pokožka zvyklá na příliv slunečních paprsků, a tak může snáze dojít k její újmě.
Ani během jara tak není vhodné vystavit kůži slunci v plné míře. Nesmíme proto zapomínat jak na aplikaci ochranných opalovacích přípravků, ideálně s ochranným faktorem SPF 20-30, který ani v našich končinách není považován za příliš vysoký. Už totiž dávno neplatí, že přípravky s ochranným slunečním faktorem 20-30 a více jsou určeny například na léto k moři, ale využití skutečně naleznou i v našem podnebí, třeba hned během jara.
„Pokud se chceme vystavit slunci, musíme na něj i během jara, pokožku postupně zvykat. Nedoporučuje se tak pobyt na slunci v rámci několika hodin, ale spíše po minutách. Postupně můžeme dobu pobytu na slunci prodlužovat, samozřejmě s patřičnou ochranou,“ říká RNDr. Josef Skalník z For Life & Madaga.
Víte, že?
Spálená kůže není jen momentální indispozice, ale může nás ovlivnit více, než bychom si mohli vůbec myslet. Věděli jste, že spálení kůže ovlivňuje například:
- Vznik vrásek – právě spálení kůže a přílišný pobyt na slunci může mít za následek rychlejší stárnutí kůže a vznik vrásek.
- Riziko rakoviny kůže – bylo prokázáno, že i pouhé jedno spálení může přispět k pozdějšímu riziku vzniku rakoviny kůže, které se s četnějším spálením zvyšuje.
- Zvýšení pigmentace pokožky – spálená kůže může následně spustit zvýšenou míru tvorby pigmentových skvrn na pokožce. U mateřských znamének může dokonce dojít k jejich bujení, změně tvaru, barvy či velikosti, což by v každém případě mělo znamenat okamžitou návštěvu lékaře.
- Pokud přece jen ke spálení dojde, je třeba se okamžitě přesunout mimo dosah slunečních paprsků, a především poraněnou kůži ošetřit. Vhodné jsou tak zejména bariérové rehabilitační krémy (např. 2Derm), které dovedou spálené místo hojit, tím, že vytvoří náhradní bariérovou vrstvu pokožky a zajistí ošetření kůže a zároveň zabrání pronikání škodlivin po pokožky i ztrátě její hydratace. Zvládnou rovněž působit chladivě a poraněné místo znecitlivět, čímž sníží nekomfortní pocity, které s sebou spálená kůže přináší. Pokud je však spálení už v takové podobě, že se na pokožce objevují puchýře, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. K této formě spálení většinou dochází, pokud na příjemném jarním vzduchu a slunci usneme.
Slunce a alergie
Sluneční paprsky mají napomáhat tvorbě prospěšného beta-karotenu a vitamínu D. Existují však i případy alergie na slunce, které jsou bohužel čím dál častější a mohou se projevit v jakémkoli věku i ročním období.
Nejčastěji však tyto alergie postihují ženy mezi 20 – 40 rokem věku, kdy dopadající sluneční paprsky vyvolají nežádoucí kožní reakce, které se mohou projevit zarudnutím, svěděním čí pálením kůže nebo často rozvojem vyrážky.
Vyvolat sluneční alergii mohou však i určité typy kosmetických přípravků nebo parfémů, které jsou takzvaně fototoxické, tedy v kombinaci se slunečními paprsky mohou způsobit zánět kůže, který lze většinou odstranit až za pomoci lékaře a předepsaných léků. Takzvanou fototoxickou reakci mohou vyvolat i například některé typy gelů a krémů proti bolesti nebo na namožené svaly, které často aplikujeme jako úlevu po první jarní přehnané sportovní aktivitě. Při aplikaci těchto přípravků je tedy nutné číst řádně kontraindikace a zajímat se i o jejich reakci se sluncem.
„S pobytem na slunci by to během jara mělo být podobné jako s jakoukoli zátěží. Začít na minimální úrovni a s postupným „tréninkem“ zátěž zvyšovat. V tomto případě platí, že je vhodné kůži slunečním paprskům vystavit nejprve na pár minut a postupně čas navyšovat. Vše samozřejmě za užití odpovídajících ochranných přípravků,“ dodává RNDr. Skalník.
Ať si skutečně můžeme užít jarní slunce se vším, co k němu patří, načerpat pozitivní vliv na naši psychiku i zdraví a neřešit jen případné komplikace způsobené sluncem.
