Úspěšný český motocyklový závodník Karel Abraham je na motocyklové dráze od dětství. Svůj první závod jel na minibikách, když mu bylo pouhých 11 let, na okruhu před nedávnem ještě patřil k opravdové špici, ale najednou došlo k naprosto nečekanému zlomu v jeho sportovní kariéře. Na sklonku loňského roku byl Karel Abraham týmem Avintia ujišťován, že s ním i nadále počítá. Zdůrazňovali, že si nemá všímat žádných spekulací, avšak došlo vše bylo nakonec jinak. Stáj udělala relativně nestandardní krok a ukončila smlouvu se svým jezdcem, ale v ten moment už nebylo v MotoGP žádné volné místo. A tak se stalo, že Karel Abraham nečekaně na konci roku 2019 oznámil, že do nové sezóny MotoGP už nenastoupí.
Mezi ty nejcennější trofeje rozhodně patří vítězství v GrandPrix ve Valencii (2010). Jaké jste měl pocity, co se vám honilo hlavou v posledních kolech.
Já jsem i na to poslední kolo měl nějaký plán, jak jsem chtěl zaútočit na ty jezdce před sebou, nakonec mi trochu pomohl Elias, který to tam poslal příliš tvrdě a vyvezl další jezdce ven, sám spadl a mě se podařilo, jak se tam otevřely ty dveře, to tam prostě poslat a tuším Simo, ten musel tu motorku ještě narovnat, protože jsem mu tam najel trošku tvrději, ale ty poslední tři čtvrtě kola nebo kolik to bylo, tak to byl takový zvláštní pocit. Byl jsem samozřejmě šťastný, ale byl jsem hrozně nervózní, protože jsem věděl, že za mnou je nejenom ten Simon, ale i Janone, o kterém je všeobecně známý, že když to řeknu hezky, tak je to drsný jezdec a nejde mu vůbec o to, jestli někoho shodí nebo jestli se něco stane a jde za tím prostě na 100 %, takže jsem byl nervózní, aby tam nevyrobil, nějakou hloupost a nestálo mi to třeba i to pódium.
Závěr loňského roku přinesl nečekané ba přímo šokující změny. Co Vás tedy čeká v nejbližší době?
Mě letos nečekají žádné závody, protože minulý rok, došlo k takovému incidentu a skončil kontrakt i přes to, že bylo hodně možností, jak pokračovat dál, tak já jsem si žádnou nezvolil a teď budu muset zvolit nějakou jinou kariéru a odlišnou od závodění.
A kam směřuje?
Vůbec nemám tušení ještě.
Takže si berete nějaký čas na rozmyšlenou? Táhne vás to někam?
Já opravdu sám nevím, protože musím vymyslet co a jak, nemusí to být zítra, ale samozřejmě ten čas se krátí, kdy můžu sedět doma u televize a motat palcema a dívat se na televizi. Čas od času dostanu nějakou zajímavou nabídku, něco pěknýho, prostě zprava, zleva něco chodí a sám uvidím, jestli mě z toho něco třeba opravdu zaujme, samozřejmě také sonduju sám, prostě uvidíme, já v tuhle chvíli opravdu ještě nevím.
Jak dlouho jste vlastně aktivně závodil?
Mistrovství světa jsem jezdil 15 let a předtím 2 roky mistrovství Evropy a republiky a předtím ještě 2 roky na minibikách, na těch malých motorkách, takže to je 19 let.
Je to strašně dlouhá doba a vlastně obrovská změna v životě, jste na to připravený?
Připravený na to člověk není úplně nikdy, protože je to vlastně velký zásah do životního stylu a do života, který jsem vedl. Já jsem vlastně nonstop byl mimo Českou republiku, cestoval jsem, i když si všichni myslí, že jsem cestoval za zábavou, ale ono to bylo trošku jinak, tam je člověk opravdu hotel-trať-hotel-trať, nicméně pořád jsem byl někde pryč, takže i tohle je obrovská změna. Teď to tak není, takže samozřejmě, i tu budoucí kariéru bych volil tak, aby to aspoň částečně nějaké cestování obsahovalo.
Jaká motorka bude v tomto roce váš hlavní kůň?
Já mám radši adventurový motorky, na delší cesty, je to právě i pohodlný a v dnešní době i dost výkonný a dá se s tím jet i hodně rychle v příkrých zatáčkách, takže já preferuji tyto motorky. Supersporty jsou samozřejmě krásný, ale na nich mám odježděno svoje, takže to není momentálně motorka, kterou bych preferoval.
