Jamie Cullum vydal v roce 2019 po pěti letech nové album a na jaro 2020 si k němu naplánoval velké evropské turné se zastávkou 12. května v Praze. Vzhledem ke koronavirové pandemii se ani Jamie Cullum nevyhnul nutnosti turné přesunout. Naštěstí budou mít čeští fanoušci možnost jeho klavírní a pěvecké mistrovství zažít ještě tento rok, a to v novém termínu 3. listopadu 2020, opět v prostoru O2 universa. Původně zakoupené vstupenky na květnový termín zůstávají v platnosti. Popřípadě je možné je do 15. června 2020 vrátit přímo v síti Ticketmaster. Vstupenky na sezení na nový termín jsou stále v prodeji v této síti. Čekání na koncert mezitím Jamie Cullum fanouškům zpříjemnil novým animovaným klipem k písni
">
The Age Of Anxiety.
Ten, kdo zažil neuvěřitelné koncerty Jamieho Culluma na Colours of Ostrava 2009 a 2013, na ně nezapomene britský zpěvák a klavírista, který při nich předvedl show v tom nejlepším slova smyslu. Nejen s obrovskou lehkostí a virtuozitou přecházel od strhujícího jazzu k popu a zpět, ale bubnoval i na piano, beatboxoval, padal ze stoličky a v jednu chvíli na klavír vylezl s pivem v ruce a obřím skokem se snesl zpět na pódium.
Jamie Cullum za dvacet let své hudební kariéry změnil mnoha miliónům lidí názor na jazz, který vkusně a s vytříbenou lehkostí spojuje s popem. „Nikdy jsem se nesnažil předstírat, že žijeme v padesátých letech. Žiji tady a teď. Mám rád Beyonce, Massive Attack, ale stejně tak Cheta Bakera nebo Franka Sinatru," vysvětluje. Dokáže zahrát svérázné verze skladeb Cole Portera, Kurta Ellinga, Counta Basieho, Jimi Hendrixe, Kanye Westa, Rihanny, Radiohead i White Stripes. Nadšená média Culluma od samého začátku překřtila řadou přirovnání: Sinatra v teniskách, David Beckham jazzu nebo zázračné dítě. Za své nahrávky, kterých prodal více než kterýkoliv britský jazzman v historii, byl nominován na Grammy, Zlatý glóbus nebo Brit Awards. „Nejvíc mě inspiroval Herbie Hancock, můj první kontakt s jazzem. Pak jsem se do něho ponořil víc a propadl Milesu Davisovi, Theloniousovi Monkovi, Keithu Jarrettovi a Bradu Mehldauovi. Ti všichni mají zásluhu na tom, jak dnes hraji," tvrdí o své hře na klavír Cullum, vedle toho všestranný zpěvák s nakřáplým hlasem schopný zaswingovat a hned na to přejít do rockové polohy.
Na vydání prvního alba Heard It All Before v roce 1999 použil studentskou půjčku a aby se uživil, hrál čtyřikrát i pětkrát týdně, nejen na klavír, ale i na jakýkoliv nástroj, který zrovna v dané undergroundové kapele chyběl. Globální úspěch mu přinesly následující dvě alba: Twentysomething a Catching Tales. Obě přinesla mix autorských písní, jeho oblíbených jazzových skladeb i originálních coververzí současných hitů. Poté pět let neúnavně vystupoval po celém světě a vybudoval si pověst jednoho z nejlepších koncertních hudebníků dneška, který také dokáže sdílet pódium s tak žánrově odlišnými muzikanty jako třeba Herbie Hancock, Kendrick Lamar, St Vincent nebo Lang Lang. Jako svoji zatím poslední, osmou desku, vydal loni Cullum album Taller, kde se vrací k autorské tvorbě.
Jamie Cullum - Don't Stop The Music (Live From Jazz a Vienne):
Jamie Cullum – The Age of Anxiety:
Zdroj: Jiří Sedlák, ArtsMarketing.CZ